Isabella Parmská – 3. část

26. října 2018 v 12:50 | Sarah's History
ne 19. března 1762 u Isabelly začaly první bolesti,1 které naznačovaly, že se možný následník Josefa II. narodí už brzy. Porody na vídeňském dvoře byly mnohem pokrokovější než například ty, které si musely vytrpět versaillské dámy. Šlechtičtí pozorovatelé se ve Francii nashromáždili okolo postele rodičky,2 nebylo proto nijak neobvyklé, aby matka omdlela. Místo toho se Isabellina porodu zúčastnil jen dvorní lékař Gerard van Swieten, porodní bába a Josef.3 Poslední jmenovaný soucítil s Isabellou nejvíce, jak napsal svému tchánu do Parmy: ,,Hodně trpěla a já s ní."4 Další novinkou bylo, že Isabella jako první habsburská manželka nerodila v dosud užívané porodní stolici, nýbrž v posteli.5 Porod měl i přesto natolik dramatický průběh, že se život mladé matky ocitl v ohrožení. V několika vídeňských kostelech byla vystavena svátost oltářní a obyvatelstvo bylo vyzváno k prosbám o zdárný průběh.6 Druhý den okolo sedmé večer na svět konečně přišla zdravá dcera. Toto první vnouče císařovny Marie Terezie dostalo na počest své babičky jméno Maria Theresia Elisabeth Philippine Luise Josepha Johanna. Wienerisches Diarium se o jejím narození zmiňuje následovně: ,,Nejjasnější choť J. Královské Výsosti, Královského korunního prince arcivévody Josefa (…) šťastně přivedla na svět zdravou arcivévodkyni, k všeobecné radosti obou dvorů a veškerých dědičných zemí."7
 

Isabella Parmská – 2. část

28. září 2018 v 12:59 | Sarah's History |  Isabella Parmská
sabella si srdce celé rodiny dokázala získat velmi rychle. Hlavně Josef byl svou chotí zcela nadšen a brzy jí začal přezdívat Tia-Tia.1 O jeho radosti nalezené v manželství svědčí tato slova: ,,Neuplyne den, abych ji neobdivoval."2 Také jedna dvorní dáma si všimla, že ,,srdce mladého prince překypovalo touhou a nadšením."3 Josef přiznal, že odloučení od Isabelly, byť jen krátké při veřejných zábavách, je pro něj utrpením4 - konkrétně si například stěžoval, že kvůli ceremoniálu nemůže u tabule sedět vedle ní.5 Večery společně trávili muzicírováním, Josef hrál na spinet či na cello a Isabella na housle nebo zpívala.6

Isabella Parmská – 1. část

16. srpna 2018 v 17:15 | Sarah's History
arie Terezie díky své sňatkové politice vešla ve známost jako tchyně Evropy. Už první krok, který v tomto ohledu učinila, pak již navždy patřil mezi nejslavnější a nejdůležitější úspěchy jejího panování: sňatek následníka trůnu Josefa. Koneckonců se Habsburkové řídili heslem: ,,Války nechť vedou jiní, Ty, šťastné Rakousko, se zasnubuj. / Neboť co jiným Mars, Tobě dopřeje vláda Venuše."1
 


François Boucher

13. srpna 2018 v 11:26 | Sarah
François Boucher byl francouzský malíř, jenž se proslavil svými historickými a mytologickými obrazy, pastorálními scénami a portréty, zejména těmi, jež zobrazovaly madame de Pompadour. Už za jeho života se názory na Boucherovo umění dělily na dva tábory - buď byl obdivován za skvělé výběry barev, realistické stínování a schopnost dokonale vystihnout jakoukoliv atmosféru, nebo naopak kritizován za vyumělkovanost, nepřirozenost a příliš velkou inspiraci ve smyslnosti. Jakkoliv mohou na diváka tyto obrazy působit, jedno se mu musí nechat: díky své snaze a píli se stal jedním z nejznámějších a nejvýznamnějších malířů nejen 18. století a jeho více než 10 000 děl tvoří důležitou část galerií na celém světě.



5. design

8. března 2018 v 16:10 | Sarah |  Blogové reformy
Je mi ctí uvítat čtenáře na svém blogu, který se nyní pyšní novým designem! Je to opět dílo naší dvorní grafičky Whirpy, s níž jsem spolupracovala již potřetí a které jsem moc vděčná za čas, jenž mi věnovala.
Nový kabátek blogu je skutečně speciální a ještě osobnější než ty předchozí - autorka blogu Sarah je totiž jeho součástí!


Film Marie Terezie (2017) – 1. část

31. ledna 2018 v 15:57 | Sarah & Habsburg
Jedním z největších a nejočekávanějších projektů roku byla bezpochyby dvoudílná minisérie o Marii Terezii, na níž se krom Česka podílely i státy jako Rakousko, Slovensko a Maďarsko. Nyní vám přináším recenzi nešetřící kritikou a s ní výčet většiny chyb a ostatních nedostatků.
Za velkou pomoc s článkem mockrát děkuji jeho spoluautorovi, jímž je můj kolega z blogu Habsburkové.



Krásné rokokové Vánoce!

24. prosince 2017 v 7:50 | Sarah
Nezáleží na tom, zda budou vaše Vánoce rokokové, barokní, renesanční, gotické, antické či klasicistní a stejně tak je úplně jedno, zda je hodláte slavit s Marií Terezií, Robespierrem, Sisi, královnou Viktorií, Washingtonem či s kýmkoliv jiným. Jak totiž tento rok již potřetí tradičně zmiňuji, tyto svátky jsou o klidu, míru a pohodě a je jen na nás, jak dokážeme tuto atmosféru nastolit. Hlavní je s klidem přijmout, že ne vždy se vše musí nutně podařit, a umět si užít každou chvilku bez ohledu na to, jak zoufale může na první pohled působit. Umění radovat se z maličkostí je sice vlastnost, o níž se sice často mluví, ale jen zřídka provádí v praxi; zkusme tedy všichni nejen po celý příští rok věřit v to, že vše zlé je pro něco dobré a k perfektním chvílím nejsou vůbec nutné dokonalé okolnosti. Jak řekla sama velká Marie Terezie: ,,Průměrný mír je lepší než úspěšná válka." V jejích slovech můžeme nalézt i jiný než pouze vojenský význam, neboť toto pravidlo platí všude, v mezilidských vztazích nevyjímaje. Pokusme se jak o svátcích, tak i po nich nebojovat za každou cenu za svou pravdu a přijímejme s klidem názory ostatních. Pokud jsou již tyto války skutečně nevyhnutelné, važme slova, nevyslovujme nic, čeho bychom následně mohli litovat, a udělejme vše pro to, aby se těmto sporům dalo předcházet. Máme-li nějaký problém či se nám něco nezdá, nežijme v domněnkách a prodiskutujme to. Těmito kroky lze v mnoha ohledech nalézt pohodu a mír, jenž nás poté bude následovat, ať už nás cesty zavedou kamkoliv.
Zkrátka a dobře vám přeji krásné a pokojné prožití Vánoc a šťastný nejen tento rok, ale i všecky nadcházející!




Amadeus aneb Mozart vs. Salieri

10. července 2017 v 13:10 | Sarah
Amadeus je tříhodinový snímek z roku 1984 pojednávající o životě Wolfganga Amadea Mozarta a jeho vztahu s dvorním skladatelem Antoniem Salierim. O jeho režii se postaral sám velký Miloš Forman a také jeho zásluhou byl tento film oceněn celkem čtyřicetkrát. Co bylo předlohou tohoto filmu, do jaké míry se jedná o fikci a jak vlastně vznikl tento slavný mýtus?



Rychle, rychle běží čas

4. června 2017 v 9:45 | Sarah
Čas ubíhá různě, podle toho s kým, jak řekl William Shakespeare. Jedna věc však zůstává neměnná - nelze jej zastavit a stále plyne dál a dál. Všichni se v jeho průběhu chtě nechtě měníme a nikdo těmto změnám neunikne, dokonce ani císařská rodina. Například takto se ubíhající léta podepisovala na Marii Terezii.
Tato jediná žena na českém trůně byla v mládí popisována jako kráska s plavými vlasy, pomněnkově modrýma očima a moc pěknou postavou. Šestnáct těhonetství na císařovně nezůstalo beze stopy a své udělaly i starosti panovnické a rodičovské, avšak za své přirozené kouzlo byla obdivována celý život. Po smrti svého manžela v roce 1765 již neodložila smuteční šat.


Kam dál