Rozhovor s průvodkyní

12. listopadu 2015 v 15:00 | Sarah |  Zajímavosti
V předchozím článku jste mohli položit několik dotazů Marji, která pracuje jako průvodkyně na jednom zámku. Zde jsou její odpovdědi, za které ji moc děkuji!
(Velké díky si samozřejmě zasloužíte i vy, čtenáři!)




1) Jaké je to dělat průvodkyni?

Náročné. Někteří lidé si myslí "Jo, jenom chodíš a mluvíš." Ale jen o tom to není. Je zde určitá zodpovědnost za danou skupinu (a 30 lidí opravdu není málo), musíte je nějak zabavit, popřípadě zapojit, aby je výklad úplně nenudil, musíte umět hned reagovat, když se někomu třeba udělá zle a podobně. A co víc - hlavní je, abyste byli neustále milí, ať už si o daném člověku myslíte cokoliv Smějící seA být samozřejmě ochotní odpovídat na otázky. Nejvíce ale trpí hlasivky, pokud nejste zvyklí na neustálé mluvení.

2) Jaké je požadované dokončené vzdělání pro zámeckého průvodce?

Řekla bych, že střední škola je ideální, ale podle mě to není úplnou podmínkou. Záleží hlavně na tom, jak umíte zaujmout lidi, mluvit před nimi a jak si dokážete zapamatovat text. Samozřejmě ale musím dodat, že zájem o historii je velkou výhodou! (ať už ji studujete, nebo se jen zajímáte)

3) Jak dlouho ti trvá naučit se ty podrobnosti o zámku? Zapomínáš některé informace?

Myslím, že se teď pobavíte Smějící se Text ze sylabu (kniha s veškerým výkladem, který byste měli znát) jsem se naučila tak za měsíc a k tomu jsem chodila na náslechy, což znamená, že jsem se zavrtala k nějakému průvodci do skupiny a poslouchala jeho výklad. Tyto náslechy mi velmi pomohly a díky nim jsem si také našla vlastní systém a pochytila nějaké perly, které jsem začala předávat dále. Po několika násleších a po učení se jsem byla povolána na zkoušku (ujme se vás nějaký průvodce a vy ho musíte provést). Na první okruh jsem zkoušky neudělala hned napoprvé, bylo to fiasko. Na druhý okruh jakbysmet, pak jsem musela jít rovnou se skupinou, jelikož už potřebovali dalšího průvodce a tudíž mě nemohli zkoušet podruhé. A co se angličtiny týče, tak první okruh jsem též nezvládla Smějící se Takže ne, není to lehké na zapamatování, navíc je zde spoustu slovíček ze zámeckého prostředí, které je nutné znát.
A jestli zapomínám informace? Ano, zezačátku jsem zapomínala jména a vypadávaly mi i roky, ale poté už se to nestalo, jelikož tu trasu jsem šla už tolikrát, že jsem vše říkala automaticky. I když se samozřejmě párkrát stane, že mi něco vypadne, ale to nevadí - jsme přece lidé. Musí se z toho ale šikovně vybruslit.

4) Utkvěl ti nějaký návštěvník nebo skupinka v paměti?

V červnu jsem provázela skupinku dětí ze třetí třídy, s nimi byly dvě učitelky, jedna starší, jedna mladší. Ta starší říkala svým žáčkům "žížalky" a byla to taková ta učitelka, u které stoprocentně poznáte, že své zaměstnání miluje a je k němu předurčená. Výklad (samozřejmě přizpůsobený dětem) se jim velmi líbil, byly nadšení a byla to má první pochvala do zámecké knihy od učitelky. Na to dětské "Jéé" a "Wooow" jen tak nezapomenu ^^
A v paměti mám i spoustu dalších návštěvníků, ale to by byl dlouhý seznam Usmívající se

5) Je zájem o prohlídky památek vřelý, přibývají lidé, nebo spíše ubývají?

Obecně je o památky ČR velký zájem a to dokonce i celosvětově. Na náš zámek hodně jezdí například Rusové, Angličané, Američané, Francouzi a Italové. Jinak hodně záleží na sezoně. V létě máme na zámku spousty návštěvníků, průvodci mají co dělat. Ale ke konci sezony to řídne, až už pak chodí jen předem rezervované menší skupiny. V zimě lze provést i ojediněle objednané skupiny.
Mimochodem, tento rok extra velká návštěvnost nebyla. Ne, že by nebyl zájem, ale spíše jde o finance.

6) Jak se pracuje s lidmi?

Práce s lidmi je považována za jednu z nejtěžších a je to pravda. Nikdy nevíte, co se může stát a co vám daný člověk může udělat. V průběhu mé brigády na zámku jsem se naučila odhadovat lidi už od pohledu a pozdravu u dveří. Pokud pozdraví vesele a usmějí se, jsem v klidu. Pokud jen něco zabručí, nebo nepozdraví vůbec a tváří se jak u božího umučení, tak malinko zpozorním. A to je jen základ. Pokud se neusmíváte, už je problém.
Navíc musíte brát v potaz fakt, že poskytujete nějakou službu, za kterou lidé zaplatili a mají proto právo si stěžovat, pokud nejsou spokojeni. A to je povětšinou ten největší problém. Najdou se i lidé, kteří se vyžívají ve škodolibosti a jsou schopní si stěžovat dokonce i na vyšších postech zámku (kastelán, Národní památkový ústav) a to jakkoliv, stěžují si i na sebemenší drobnost. Vy ale nemůžete doložit, jestli je to pravda, nebo ne. Protože nejsou svědkové (a návštěvníci většinou nic neřeknou). Takže problém máte pak vy, jako průvodci, a pokud se to opakuje, nebo se jedná o závažnější stížnost (byť je to třeba i "křivé obvinění"), můžete být přezkoušeni a v nejhorším případě vám rozváží pracovní poměr. Ano, i takto to chodí.

7) Chtěla jsi tuto práci dělat odmalička, jak jsi se k ní rozhodla a chceš u ní zůstat napořád?

Jako malá holka jsem nevěděla, že nějaká průvodkyně existuje. Na druhém stupni základní školy jsem ale hojně navštěvovala zámky s taťkou a nadchla mě práce průvodců. Fascinovalo mě, kolik toho vědí. Tuto práci mi doporučovala i rodina, už jen proto, že prý mám "dobrou artikulaci." Ale naplno jsem se k tomu odhodlala až po střední škole.
Jak jsem se k tomu dostala? Na zámek jsem napsala žádost, zda by nebylo možné přijmout brigádníka. Naštěstí ještě místa měli, poslali mi tedy dotazník a pak jsem byla přizvána na školní a jazykové zkoušky. Poté jsem byla přijata a pak už šlo o to, naučit se text a absolvovat průvodcovské zkoušky.
A upřímně - ne, tuto práci bych nemohla dělat pořád. Za prvé je to rutina, říkáte pořád to samé (pokud si výklad neobměňujete), pro hlasivky to také není nejlepší ... Ale jako občasná brigáda je to naprosto super. Asi jedna z nejkrásnějších brigád, kterou jsem kdy měla - a hodně mi dala. Díky ní jsem se zbavila nervozity, stydlivosti a komunikačního bloku. Protože máte dvě možnosti - buď podat nějaký výkon, nebo tam stát jak tvrdé Y a totálně se ztrapnit (plus riskovat, že budete mít rozvázaný poměr a plno stížností).

8) Co nejhoršího si pamatuješ za "přešlapy" či úchylky návštěvníků?

Jednou na druhém okruhu byli ve skupině dva krásní kluci, metalisté, kteří se právě vraceli z bitvy, která se konala nedaleko. Přišli se samozřejmě podívat na zbraně a brnění. Já už byla asi po osmé prohlídce, byla to poslední skupina po páté hodině odpolední, kdy už jsem měla jet domů a byla jsem vyšťavená. Těch 50 minut jsem podala asi nejhorší výklad plný přeřeků, zakoktávání a motání jmen Smějící se Takže to byla taková směsice všeho, což ze mě udělalo nervózní puťku, po dlouhé době. Strašně jsem se styděla.
A úchylky? Tak to upřímně nevím, s ničím takovým jsem se zatím nějak nesetkala. Snad možná s tím, že návštěvníci z určité země (nebudu jmenovat) měli neustálou tendenci na něco sahat, i když to měli zakázané a neustále (i přes můj zákaz) fotili. A dělali, jakože mě neslyší, když jsem je upozorňovala.

9) Myslíš si, že byste měla u duchů nějaké výhody, či spíše naopak?

Na našem zámku jsem bohužel zatím žádné duchy neviděla, ale podle mě by měli být rádi, že představujeme lidem s láskou sídlo, které tak dlouho obývali ^^

10) Kolik let se tak odhadově věnuješ tomuto zaměstnání?

Jako zaměstnání toto průvodcování nemám, je to jen brigáda a pouze na sezonu. Usmívající se V letošním roce (2015) jsem nastoupila poprvé v červnu. Pak jsem pokračovala v září, občas jsem přišla i v říjnu, takže jsem ještě nováček, a mám co dělat! Smějící se

Máte-li na Marju ještě další dotazy, které jste minule nenapsali, směřujte je sem! Marja je ochotná v případě úspěchu článku napsat i pokračování, byla by tedy škoda nevyužít to.

 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Beatricia Beatricia | Web | 12. listopadu 2015 v 16:18 | Reagovat

Moc hezké, zasvěcené a správné odpovědi. Já bych průvodkyni dělat nemohla, protože mě i jako návštěvnici rozčilují a urážejí rozjívené a neposlušné děti, které křičí a pobíhají a ruší ostatní, i průvodkyni ve výkladu. Rodiče jim nic neřeknou (toho jsem byla několikrát svědkem). Já bych reagovala zuřivě a byl by skandál. Přeji průvodkyni Marje samé slušné a vzdělané návštěvníky a hodně úspěchů.

Ten obrázek je nádherný, já jsem milovnicí hradů, zámků, zřícenin a paláců. ☼☼☼

2 Sarah's History Sarah's History | E-mail | Web | 12. listopadu 2015 v 16:27 | Reagovat

[1]: Souhlasím, neposlušné děti jsou příšerné. Již několikrát mi znepříjemnily celkový dojem z prohlídky, což je velká škoda.
Taktéž mi ale lezou na nervy komentáře rodičů směřováné dětem, ve kterých je chtějí vzdělávat. Ach můj bože, za ty kraviny, které kecají, bych jim nejraději nafackovala. Jednou jsem to nevydržela a podobným rodičům slušně zdělila, že kecají blbiny a doopravdy to bylo tak a tak. (Bylo to na Schönbrunnu a já ani oni jsme neměli průvodce a oni si dokonce ani nevzali tu brožurku, a pak že nemají říkat hlouposti.) Čekala jsem, že se naštvou, avšak doopravdy ocenili mou snahu a po zbytek návtěvy mi byli neustále v patách, aby poslouchali můj výklad, který jsem říkala jen rodičům. :D Zajímavý zážitek.

3 Gil Gil | Web | 12. listopadu 2015 v 17:34 | Reagovat

♥ už úvodní obrázek s nápisem je nádherný a člověk se díky němu moc moc těšil, co bude dál :)) Článek je úžasný♥ ^^ Odpovědi na mé otázky se mi hrozně líbily a ostatní také :)) Milé, sympatické a moc zajímavé čtení! Děkuji Sarah, Marji a všem, co napsali otázečky!♥ Já tu tak ráda chodím! :))

4 Sharka193 Sharka193 | E-mail | Web | 12. listopadu 2015 v 18:14 | Reagovat

Zajímavý článek :) Na mé škole je možnost volby předmětu cestovního ruchu, tak přemýšlím, že si ho zvolím a na konci 4. ročníku složím tyto zkoušky :) Byla by to úžasná práce ^_^

5 Sharka193 Sharka193 | E-mail | Web | 12. listopadu 2015 v 18:15 | Reagovat

A moc se mi líbí odpovědi slečny :) Jde vidět, že ji to baví :)

6 cincina cincina | Web | 12. listopadu 2015 v 19:25 | Reagovat

Tohle je jeden z nejoriginálnějších rozhovorů, jaké jsem kdy četla:) Tuhle práci jsem vždycky obdivovala a obdivovat budu:) Historie mě také baví, takže si myslím, že i tahle práce by byla pro mě. Navíc se nebojím mluvit před lidmi, takže v tomhle mám výhodu:D
Vůbec se mi nemusíš omlouvat:) Taky nic nestíhám:)

7 mylifeaskari mylifeaskari | Web | 13. listopadu 2015 v 19:52 | Reagovat

Vždycky mě zajímalo jaké to je být průvodcem, jaké průvodci mají pocity.. :) Když jsem se podívala na tvůj blog, nadpis článku "Rozhovor s průvodkyní" mi hned zaujal a tak jsem si ho hned musela jít přečíst. Musím říct, že se ti rozhovor moc povedl! :) Určitě piš ještě další rozhovory, až tě to někdy napadne :3 :))

8 Angella Angella | 14. listopadu 2015 v 6:34 | Reagovat

Článek se ti opravdu povedl ^ ^
Tyto informace podle mě i byli celkem užitečné pro ty co se chtějí této brigádě věnovat. Dlouho opravdu dlouho jsem se rozmýšlela kde začnu, ale teď mám jasno. Jinak zásluhu si zaslouží i paní Marii :-)

9 Růžová růže Růžová růže | E-mail | Web | 14. listopadu 2015 v 8:46 | Reagovat

Úžasné!Bomba nápad a bomba odpovědi!:-)Mnoho jsem se toho dozvěděla a teď už vím,že je to velmi zoodpovědná práce!

10 M Man M Man | 14. listopadu 2015 v 21:32 | Reagovat

Od teď tu průvodnkyni obdivuju že to zvládla. Už to neberu tak že jen něco řekne ale musela si to vybojovat! A zvládla to - takže čest. Jinak ten zážitek s třetí třídou - hezky sepsáno. A je zajímavý že stačí dva hezouni a průvodkyně co opakuje stejné věci několikrát děnně začne beptat. To mně taky zaujalo. A k těm duchům se vyjádřila hezky! Jinak Sarah máš našlápnuto na super obsah! Nedávej pryč nohu z plynu!

11 Marja Virtanen Marja Virtanen | Web | 15. listopadu 2015 v 0:15 | Reagovat

Já moc děkuji za rozhovor a budu ráda, když dostanu další otázky! ^_^

12 Lisi Lisi | Web | 15. listopadu 2015 v 9:43 | Reagovat

Pěkný náhled do této profese.

13 Sarah's History Sarah's History | E-mail | Web | 15. listopadu 2015 v 12:39 | Reagovat

Mockrát všem děkuji za komentáře!

14 - monika - - monika - | Web | 15. listopadu 2015 v 17:35 | Reagovat

ahoj, vyhodnocení soutěže u mě na blogu:
http://monika-graphic.blog.cz/1511/vyhodnoceni-souteze-c-44

15 Sarah's History Sarah's History | E-mail | Web | 15. listopadu 2015 v 17:56 | Reagovat

[14]: Díky, žes mi dala vědět.

16 Domčí Domčí | Web | 15. listopadu 2015 v 21:59 | Reagovat

Je skvělé, že jsi/jsme měli takovou možnost ptát se přímo průvodkyně :) Koukám, že být průvodkyně není žádný sranda :D

17 Sharon Keith Sharon Keith | Web | 16. listopadu 2015 v 22:50 | Reagovat

Kamarádka dělá taky průvodkyni na zámku, tak koukám, že to chodí všude stejně :D :) Odjakživa byla "zapálená" do historie a musím říct, že mi k ní ta práce jde (i když to bere spíš jako koníček:). Dělá tam už ale asi rok, loni na podzim "jen tak" napsala mail s tím, že buď to vyjde a nebo ne, a ono to nakonec vyšlo. Taky už mi několikrát vyprávěla pár sranda příběhů. Třeba o tom, jak jí jeden pán v obrazové galerii (kde jsou překvapivě jen obrazy) vynadal, že mluví jenom o obrazech, nebo o tom, jak zrovna prováděla skupinu Francouzů a zapomněla, jak se řekne "míšeňský porcelán" :D Na jednu stranu to provádění někdy musí být legrace, na druhou stranu je to velká zodpovědnost :)

18 Daiva Daiva | Web | 17. listopadu 2015 v 11:58 | Reagovat

Tenhle článek jsem hltala od začítku do konce! Fakt super nápad!!!

A otázky:
1) Stalo se někdy, že nějaká návštěvník zabloudil ?
2) Jaké jsou klady a nevýhody být průvodcem?

19 Daiva Daiva | Web | 20. listopadu 2015 v 17:55 | Reagovat

Tak to dopředu všechno nejlepší !!!!
http://moncaabs.blog.cz/1511/info

20 katka219 katka219 | Web | 22. listopadu 2015 v 0:13 | Reagovat

Skvělý článek:)) Věřím, že práce průvodkyně je hodně náročná, ale i tak doufám, že si ji jednou budu moct vyzkoušet!:)

21 nejsso nejsso | E-mail | Web | 18. června 2016 v 13:56 | Reagovat

ta paní je milá :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama