Úmrtí Marie Terezie

29. listopadu 2015 v 9:41 | Sarah |  Marie Terezie
Máme zde další výročí!
Opět se jedná o úmrtí.
Je to totiž 235 let, co zemřela Marie Terezie. Připomeňme si tedy tuto událost.

8. listopadu 1780 se konal hon na bažanty, kterého se chtěla Marie Terezie zúčastnit.
,,Matko, vždyť jste tak slabá! Jak to chcete zvládnout? Prosím Vás, nedělejte to, není to dobrý nápad," přemlouval ji Josef II. Marie Terezie se však nedala.
,,Chci si užít ještě trochu toho veselí, dokud mohu," zněla prý její odpověď.
Starostlivý Josef to nakonec přeci jen dovolil - on jeho souhlas ani nebyl potřebný, ale uznal, že pokud si to Marie Terezie přeje, nemá nejmenší cenu odporovat.
Z honu se panovnice vrátila vyčerpaná a hned druhý den se u ní začaly projevovat první náznaky nemoci.
,,Ach, to je jen pouhé a neškodné nachlazení, zvládla jsem už i horší věci." Takto uklidňovala svou nejmilejší dceru Marii Kristinu. Starosti si však o Marii Terezii nedělaly pouze její děti, ale celé Rakousko-uhersko. Přicházelo ji mnoho dopisů přející brzké uzdravení, avšak Rézinka, jak Marii Terezii přezdíval ještě její milovaný choť František Štěpán, brala nemoc na lehkou váhu.
Postupem času se však její nachlazení zhoršilo až do takové míry, že se uvažovalo o posledním pomazání. Měla obrovské záchvaty kašle a závažné problémy s dýcháním, schody pro ni byly překážkou, k tomu ji trápil revmatismus zděděný nejspíše po matce a už se sama ani nedokázala dostat do Kapucínské hrobky, kam chodívala za svým Francoisem.
Josef II. diagnostikám lékařů nejprve nevěřil. Vše bral jako jakési spiknutí, kdy měli doktoři zveličovat, aby poté dosáhli většího uznání za uzdravení královny. V tomto přesvědčení ho také udržoval fakt, že se jeho matka stále věnovala panovnickým povinnostem. Do reality se nedostal ani 24. listopadu, kdy si Marie Terezie nechala povolat zpovědníka, kterému zatím zakázal poslední pomazání. Rézinka si navíc chtěla u sebe udržet svého syna, který měl údajně v plánu odjezd do Anglie.
Oči Josef otevřel až 26. listopadu. O vážné nemoci matky ihned informoval všechny své zbylé sourozence, přesto odmítal pomyšlení na to, že by jeho maminka umírala. Snažil se zůstat co největší optimista.
Téhož večera se stal stav Marie Terezie ještě horším a Josef noc z 26. na 27. listopadu strávil střídavě v matčině ložnici a předpokoji.
Milující syn trpěl při pomyšlení na fakt, že na úmrtí své matky má jistý podíl i on sám a nedokázal tomu zabránit. Přestože se většinu svého života choval jako cynik, vždy v něm byl i ten maminčin Josífek s roztomilou tvářičkou a nevinnou duší.
,,Odpočiňte si, matko. Již jste dlouho nespala, musíte být unavená."
,,Jak bych teď mohla spát?" opáčila Marie Terezie. ,,Cítím, že za chvíli nebudu patřit mezi živé a na nic jiného nedokáži myslet."
Nemohla ležet, protože by se ihned začala dusit, ale sezení ji bylo nepohodlné, a tak byla umístěna na lenožku.
Následující noc se stala ještě horší. Josef se však stále choval jako milující syn a celou dobu seděl vedle matky.
28. listopadu ve dvě hodiny ráno ji bylo uděleno poslední pomazání a svátost z kostela, jenž byla určena nemocným ve smrtelném nebezpečí.
Známá jest i skutečnost, že odmítla léky od doktora.
,,Nač bych si je měla brát? Pouze oddálí to, co se beztak jednou musí stát, a navíc již nehodlám dále trpět."
Povolala všechny své děti, které tehdy byly přítomny ve Vídni. (To jest Marie Kristina (se svým chotěm Albertem), Marie Anna, Marie Alžběta, Maxmilián František a Josef II.)
,,Buďte svým sourozencům otcem," poprosila umírající Josefa. Ten to už nevydržel a s pláčem se zhroutil na kolena. Následně matce políbil ruku a čelo, ta mu na oplátku požehnala.
S každým svým dítkem si krátce popovídala a požehnala jim. Pak Josef zůstal s matkou sám a odehrál se jejich poslední soukromý rozhovor.

I tuto noc zůstal Josef u matky. ,,Chci pohlédnout smrti do očí," prohlásil.

29. listopadu večer byli u Marie Terezie pouze muži - Josef II., Maxmilián František a manžel Marie Kristiny Albert Sasko-Těšínský.
,,Přeneste mé křeslo k oknu, nechť mohu naposledy pohlédnout ven a spatřit krásu zahrad Hofburgu," znělo její přání.
,,Sedí se Vám pohodlně, matko?" zeptal se Josef.
,,Ach, dosti pohodlně na to, abych zemřela." Marie Terezie pohladila župan, který měla na sobě - v roce 1765 ho měl při své smrti na sobě i její milovaný manžel, František I. Štěpán Lotrinský.
Byla to její poslední slova předtím, než naposledy vydechla.
Na její přání ji Josef zatlačil oči.

A byl konec. Dle pitvy panovníci prakticky nefungovala jedna plíce. Pohřeb se konal 3. prosince. Marie Terezie byla pohřbena do sarkofágu v Kapucínské císařské hrobce ve Vídni, kde dodnes leží po boku svého manžela.



 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 - monika - - monika - | Web | 29. listopadu 2015 v 12:13 | Reagovat
2 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 29. listopadu 2015 v 13:17 | Reagovat

Zajímavé :) Netušila jsem, že tento den je tak významný...

3 Gil Gil | Web | 29. listopadu 2015 v 14:20 | Reagovat

♥ Milá Sarah je to tak nádherně, zajímavě a citlivě napsané♥... tak jako všechny článečky tady :))
Moc se mi líbí, že se udělovalo poslední pomazání a svátost z kostela, jenž byla určena nemocným ve smrtelném nebezpečí. To je krásné, starostlivé a dojemné♥
A moc se mi líbí
- jak už nechtěla léky, co o tom řekla
- to jak svolala všechny děti a s každým promluvila a požehnala jim a co řekla Josefovi♥
- to jak se ještě podívala z okna na krásu zahrad♥

Kéž bys Ty učila dějepis

4 Angella Angella | E-mail | Web | 29. listopadu 2015 v 16:55 | Reagovat

Páni, opravdu jsem nevěděla že už to je tolik let. A to když si ještě k tomu představím jaká historie to bude třeba za 60 let. Velmi zajímavé. :)

5 V. V. | Web | 29. listopadu 2015 v 19:00 | Reagovat

Krásný článek v den tohoto smutného výročí!
Dosud jsem netušila, co smrti Marie Terezie vlastně předcházelo. Jistě to pro všechny její blízké a hlavně milované děti muselo být nanejvýše bolestné, ale velmi dojemná mi přijde ta zmínka, jak chtěla ještě naposledy pohlédnout do zahrad Hofburu... Snad příliš netrpěla a jak sama věděla, ten kokec, jenž stejně jednoho dne nastat musel, právě přišel. A taktéž i konec života významné a velké ženy, jejíž duch však žije dále v jejím odkaze. :)

6 Sarah's History Sarah's History | E-mail | Web | 29. listopadu 2015 v 19:09 | Reagovat

Mockrát vám všem děkuji za nádherné komentáře, kterých si nesmírně cením. :)

7 jursky-svet jursky-svet | Web | 29. listopadu 2015 v 19:13 | Reagovat

Že to bude takhle přesně podané sem nečekal.

8 Sarah's History Sarah's History | E-mail | Web | 29. listopadu 2015 v 19:20 | Reagovat

[7]: A jak jsi to čekal? Shledáváš to, jak jsem to podala, za dobré, či ne?

9 Beatricia Beatricia | Web | 29. listopadu 2015 v 19:52 | Reagovat

S velkým zájmem jsem četla tvé vylíčení posledních chvil M.T. Pojala jsi tu smutnou událost krásně a emotivně... přiznám se, že jsem takovou citovou  verzi o její smrti ještě nečetla. Sarah umí. ☼☼☼

10 Sarah's History Sarah's History | E-mail | Web | 29. listopadu 2015 v 20:02 | Reagovat

[9]: To jsem moc ráda! Opravdu děkuji! ❤️

11 Sharka193 Sharka193 | E-mail | Web | 29. listopadu 2015 v 20:19 | Reagovat

Ach, nádherný článek :)
Opět jsi nezklamala a tak smutnou událost podala nádherně a čtivě :)
Nedivím se tvé vysoké návštěvnosti :)

12 Sarah's History Sarah's History | E-mail | Web | 29. listopadu 2015 v 20:20 | Reagovat

[11]: ❤️❤️❤️

13 Lisi Lisi | Web | 29. listopadu 2015 v 20:57 | Reagovat

Pěkně popsané poslední chvíle královny.

14 Miloš Miloš | Web | 29. listopadu 2015 v 21:38 | Reagovat

Nebudu "googlit", ale pokud si vzpomínám, Marie Terezie měla velký počet dětí, snad kolem dvaceti, a je neuvěřitelné, že všechny porody v době, kdy kvůli problémům udržet sterilní prostředí při porodu byla vysoká úmrtnost rodiček, přežila ve zdraví a nakonec ji skolilo "nachlazení".

15 Sarah's History Sarah's History | E-mail | Web | 30. listopadu 2015 v 1:31 | Reagovat

[13]: Děkuji za pochvalu.

[14]: Nic Googlit není nutno, pamatuješ si to skvěle - Marie Terezie porodila 16 dětí, z toho pět synů a jedenáct dcer. Dospělého věku se z nich však celkově dožilo pouze jedenáct.
Naprosto souhlasím! Navíc zvládla i neštovice a obecně byla proslulá svým nezlomným zdravím. Je tedy až úsměvné, že přes to všechno bylo příčinou jejího úmrtí nachlazení právě tak, jak říkáš.

16 mylifeaskari mylifeaskari | Web | 30. listopadu 2015 v 19:05 | Reagovat

Měla jsem napsaný v celku dlouhý komentář o tom jak bylo dojemné a zároveň hodně bolestivé pro jeji děti vidět umírat a loučit se s jejich vlastní matkou.  Jak muselo být pro ní krásné se naposledy podívat do zahrad, jak odmítala léky,, páni. Ale nějak mi vypadla wifi a celé se to vyplo, takže to shrnu do kratšího. Napsala ji to nádherně, dáváš do těch článků tolik pocitů.. jde opravdu vidět, že tě to baví a že se v tom vyznáš, ne jako jeden z lidí co o tom ví-nic- a potom začne psát nezáživně. To u tebe nehrozí, máš nádherné články :) <3 a výjimkou není ani tento :)

17 Sarah's History Sarah's History | E-mail | Web | 30. listopadu 2015 v 19:09 | Reagovat

[16]: Ach, mockrát děkuji! ❤️❤️❤️ Opravdu nevím, jak Ti za ta milá slova poděkovat… ❤️

18 Marie Marie | Web | 1. prosince 2015 v 21:50 | Reagovat

Krásný blog. Pěkně jsem si početla. Tak nějak jsem se při těch řádcích ocitla před okny do zahrad jako královna a spolus ní se zasnila nad krásou zahrad. Smířená a s pohledem na krásnou zahradu odešla.:)

19 jursky-svet jursky-svet | Web | 9. prosince 2015 v 9:56 | Reagovat

[8]:: Dobré, jinak to u článku od tebe nejde.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama