Marie Kristina - nejmilejší císařovnina dcera

23. ledna 2016 v 11:59 | Sarah |  Děti Marie Terezie - dcery
13. květen 1742 byl významný den plný oslav. Marie Terezie totiž oslavovala své 25. narozeniny!
Panovnice byla opět v jiném stavu a narození potomka se očekávalo v co nejbližší době. Bylo to už čtvrté dítě. První byla dceruška, Marie Alžběta. Chudinka zemřela jako malé děvčátko. Přestože se dále očekával následník, druhé dítě bylo také děvče, arcivévodkyně Marie Anna - ta se naštěstí drží pevného zdraví. Následovala Marie Karolína, která taktéž zemřela velice malá. Ambice státu byly naplněny až dalším porodem, kdy se v první polovině března narodil následník trůnu, jeho Veličenstvo Josef. Ach, to bylo oslav! Nejvíce potěšující je skutečnost, že i ten se zdá býti zdráv; nezmění-li se nic, je následnictví trůnu zajištěno. Přesto byla mladá matka z dalšího potomka v obavách.
Celý den probíhal klidně. Po slavnostech měla císařovna společně se svou rodinou usednout ke stolu, kde se již chystala slavnostní večeře. Dostavit se měla i císařovnina matka, Alžběta Kristina Brunšvicko-Wolfenbüttelská.
K žádnému stolu se však neusedlo. Marii Terezii navštívily první bolesti a o několik chvil později, chvíli před čtvrt jedenáctou, na svět přišla další princezna. Pyšná matka ji pojmenovala Marie Kristina Johanna Josefa Antonie.

Skutečnost, že si malá arcivévodkyně pro narození vybrala právě tento den, pro ni byla osudnou. Marie Terezie silně věřila na numerologii a podobná znamení a ve své Kristince viděla poklad. Považovala ji za svou nejoblíbenější dceru.
Marii Kristině se říkáválo různě - pro Marii Terezii to byla Mimi, František I. Štěpán Lotrinský (její otec) byl zase pro přezdívku Madame Mimi a celý zbytek Vídně ji znal jako Mimerl.
Sourozenci jí však říkali pouze Marie. Zdálo se jim totiž, že jejich matka veškerou svou lásku věnuje jen a jen své milované Mimi a vůbec u ní měla všelijaké výhody. Kvůli tomu na Marii Kristinu žárlili a často ji vynechávali z her.
Nejhůře si rozuměla nejspíše s Josefem. Jakožto maminčin miláček byla ovlivněná královninými názory a souhlasila s ní, že se následník trůnu občas chová cynicky a sarkasmus, jenž se u něj začal projevovat v poměrně brzkém věku, taktéž neušel Miminým poznámkám.
Malé Mimi se velice zalíbil francouzský jazyk a rychle se jej naučila. Bylo obecně známo, že na němčinu občas vůbec nereagovala a chtěl-li s ní někdo pohovořit, jinak než francouzsky to nešlo.
Miminé dětství bylo šťastné. Nic této arcivévodkyni nechybělo, měla vše, oč si řekla, a když se u ní začaly projevovat náznaky namyšlenosti, František Štěpán se na ni jen zle podíval a už to zase byla ta hodná a skromná dceruška.
Musela by být blázen, což jistě sami uznáte, kdyby matčiny přízně občas nevyužila. Jednou se tak stalo s výběrem aji (aji a ajové byly vychovatelky a vychovatelé císařských dětí). S hraběnkou Trautsonovou, která ji byla přidělena, nebyla Mimi spokojená a Marii Terezii prosila o aju jinou. Aby se neřeklo, matka se delší dobu zdála býti neústupná, avšak v konečném výsledku Mimi přeci jen vyhověla. (Marie Terezie měla taktéž svou vychovatelku, Marii Karolinu von Fuchs-Mollard. Svou Fuchsinku měla natolik ráda, že jí říkala "mami" a když Karolina zemřela, nechala ji panovnice jako jediného nečlena císařské rodiny pohřbít v Kapucínské hrobce. Je tedy pochopitelné, že si přála, aby i její nejmilejší Mimi měla aju, se kterou by taktéž navázala blízký vztah.) S nově udělenou ajou hraběnkou Marií Annou Vasquezovou byla spokojená a když později Mimi dostala vlastní dvůr, vychovatelku povýšila na vrchní hofmistryni.
Postupem času z Mimi vyrostla půvabná mladá dívka, která se již rozhlížela po svém budoucím choti.
Všechny děti Marie Terezie byly vtaženy do sňatkové politiky; znamenalo to, že jim matka vybrala chotě, přičemž to musel být sňatek výhodný, který by přinesl mír s jinými zeměmi a tak podobně.
Mimi toho však byla ušetřena. Matka se rozhodla, že pokud se Mimerl do někoho doopravdy zamiluje, Marie Terezie (bude-li to možné) udělá vše, aby si dotyčného Mimi i vzala.
První Miminou láskou byl Ludvík Württenbelský. Přestože se jednalo jen o vztah "založený na očním kontaktu", jak sama Mimi napsala, zkusila matce naznačit, že by Ludvíka viděla jako svého budoucího chotě. Zdál se býti a laskavý, avšak na Marii Terezii ani Františka I. Štěpána Lotrinského neudělal dobrý dojem; navíc byl pouze vévoda - Mimi se jakožto arcivévodkyni společensky nerovnal, sňatek tedy nebyl možný. Nepomohly ani slzy, prosby či nářky.
V roce 1760 však do Vídně přivítali dva princové, Albert Saský a jeho bratr Klement.
Albert si do svého deníku zaznamenal, že "krásné jsou obě (starší Marianna i Mimi), avšak ta mladší má nepopsatelný šarm a vyzařuje z ní něco tajemného, přičemž však nepředstavitelně krásného a milého".
Při tancích se Albert Mimi díval hluboko do očí, což byl údajně první krok k jejich lásce. Společná jízda na saních byla taktéž plná smíchu a Marii Terezii neuniklo, že to mezi nimi jiskří.
Mimi to u matky tedy zkusila znovu. Albert se Marii Terezii rozhodně zalíbil a přestože tento princ taktéž nebyl zrovna nejlepším partnerem pro arcivévodkyni (společensky se Mimi rovnal, avšak sňatek s ním neznamenal pro stát žádné výnosy), císařovna si Alberta jako budoucího chotě své nejmilejší dcery dokázala představit. Horší to však Mimi měla u otce - měl pro ni vybraného jiného prince a sňatek s ním by byl rozhodně výhodný. Mimi se po zjištění této skutečnosti polekala a Marie Terezie dělala, co jen mohla, aby svou drahou dceru přesvědčila, že jejich domluva stále platí. ,,S císařem to není jednoduché, má milá. Vždyť Vy víte, na něj se musí pomalu. Pokud však budete trpělivá, za chvíli budete se svým milovaným stát před oltářem."
Zejména v této době jakéhosi "čekání" se Mimi nejvíce věnovala rozvoji svého koníčku, jež ji provázel celý život - umění. Sama byla více než obstojnou malířkou a z těchto let pocházejí i dochované malby, jimiž se můžete kochat na Schönbrunnu.
První malbou jest "Mikulášská nadílka", na níž vidíme (zleva) Mimi, Ferdinanda Karla, Marii Antoinettu se svou oblíbenou panenkou, nejmladšího Maxmiliána, jež pod stolem tajně pojídá cukroví a nakonec i Marii Terezii s chotěm Františkem I. Štěpánem Lotrinským.


Za připomenutí stojí i Mimin autoportrét zpečeťující její krásu a malířské nadání.


Na závěr i pro nás nyní nejdůležitější kresba - narození první dcery Isabelly Parmské. (Zleva) Mimi, chůva s miminkem v náručí, v posteli leží Isabella a vedle ní vidíme sedět Josefa II.


Nejdůležitější je tento obraz pro nás teď z důvodu, že k Isabelle vztahuje další důležitá část Miminého života.
V říjnu 1760 do Vídně přijela arcivévodkyně, dcera Filipa Parmského a Luisy Alžběty Francouzské (z matčiny strany to tedy byla vnučka Ludvíka XV.), Isabella Parmská. Měla se totiž vdát za Josefa II.
Marie Terezie byla z volby Isabelly jako manželku pro následníka trůnu nadšená. Všude se hovořilo o její kráse a inteligenci. Četla knihy filozofů a řešila těžké matematické příklady.
Ve Vídni si ihned všechny získala a Josef si Tai-Tai, jak Isabellu přezdíval, nesmírně zamiloval. Ona mu však jeho lásku neopětovala a brzy vyšlo najevo, že je to lesbička.
Jeho zbožňovaná choť milovala pouze Josefovu sestru. Nebyl to nikdo jiný, než Mimi!
Přestože se spolu viděly každý den, nic jim nebránilo v tom psát si dopisy (díky tomuto dopisování se znaly ještě před Isabelliným příjezdem do Vídně a už tehdy to mezi nimi jiskřilo), kterých bylo přes dvě stě. Například toto jednou napsala Isabella: ,,Ach, jste tak rozkošná, že na mne stále myslíte! Nemohu se dočkat našeho shledání, připadá mi, že je to nekonečné (…)"
Zajímavé je, že veškeré dochované dopisy pochází z Isabellina pera. (Nevíme tedy, zda byl tento vztah z Miminé strany zcela upřímný či pouze zvořilostní). Někteří historikové uvádějí, že Miminé dopisy po zjištění o vztahu mezi jeho manželkou a sestrou Josef spálil - k tomu se však ještě dostaneme později.
Taktéž se častokrát hovoří o tom, že se tyto dvě krásné dámy vzájemně obdarovaly nočníky, aby na sebe při jejich používání myslely. Podle jiných pramenů se však u nočníků jedná o pouhé pomluvy.

Ať už je to jakkoliv, je jisté, že Isabella Josefa nemilovala. Pro ni byli muži ,,nepodstatná a nepochopitelná stvoření, která jsou však zároveň politováníhodně jednoduchá".
Budoucí císař snad dokonce ani nevěděl, čím si Tai-Tai získat. Často se na své přátele obracel s přáním o radu či nápady na komplimenty, neboť ,,vždyť přece dobře víte, že já na toto nejsem".
Přesto se Isabella snažila o mužského potomka, avšak porodila "pouze" dvě dcery (starší Marii Terezii, jež zemřela v sedmi letech a mladší Kristinku) a taktéž prodělala tři potraty.
Poslední těhotenství jí bylo osudné. Kristinka zemřela několik hodin po porodu a Isabella, jež onemocněla neštovicemi, ji o pět dní následovala. Josef o svou zbožňovanou Tai-Tai přišel 27. listopadu 1763. Isabella se nedožila ani dvaceti dvou let, které by oslavila na Silvestra.
Budoucího císaře to nesmírně zasáhlo a ve své dcerušce Marii Terezii, které v době úmrtí matky byl rok a půl, viděl kousek Isabelly a byl jí nejlepším otcem, jakým jen mohl být. Když ho však v roce 1770 opustila i ona, už to nesnesl a stále se uzavíral do sebe. O Josefovi však budu psát později.
Mimi Isabellinu smrt taktéž snášela velmi špatně a otřáslo to i se samotnou Marií Terezií, jež Isabellu shledávala svou další dcerou. Byla to právě ona, kdo Mimi donutil, aby Josefovi řekla o Isabelliné přízni. V té době byl totiž na vídeňském dvoře jediný, kdo o tom ještě nevěděl.
A jeho reakce? Zpočátku byl pochopitelně rozčílený, myslel, že si to Mimi všechno vymyslela a aby na to zapomněl, všechny její dopisy, které kdy Isabelle napsala, spálil. Přesto Isabellu až do smrti obdivoval jako bohyni, žádná jiná neměla v jeho srdci místo.
V roce 1765 už Mimi pomalu ztrácela naději v sňatek s Albertem, jehož milovala stále víc a víc. Císařovna ji uklidňovala, že ,,už je to na dobré cestě k úspěchu, avšak je nutné, abyste nyní byla k otci nesmírně milá a přátelská, aby si všiml i Vaší snahy".
Tuto radu matka Mimi udělila na jaře, jako kdyby měla nějakou předtuchu.
V srpnu se mezitím v Innsbrucku ženil Leopold II., druhý nejstarší dospělý syn Marie Terezie, který po "bezdětnému" Josefovi později převzal vládu (M. T. tedy byla matka dvou císařů). Bral si španělskou infantku Marii Ludoviku, která podle jeho slov ,,nebyla tak krásná jako Josefova Isabella, přesto je i tak obstojná; navíc si ji oblíbila matka, tudíž to rozhodně nebude až tak zlé".
K oslavám sňatku samozřejmě patřily i nejrůznější slavnosti, jako divadla, hostiny, tance a tak dále.
Když se 14. srpna z takto příjemně stráveného večera císař František Štěpán vracel do svého apartmánu, cestou ho překvapil infarkt, kterému bohužel podlehl.

Mimi se tedy nemusela snažit příliš dlouho. Otcovou smrtí se na sňatek se Štěpánem vybraným princem zcela zapomnělo a Mimi tedy již nic nebránilo k tomu vzít si Alberta.
Stalo se tak 6. dubna 1766, tedy ještě v době držení státního smutku. Všichni kromě ženicha a nevěsty museli být v černém a povoleny byly pouze malé slavnosti.
Marie Terezie přišla na obřad, avšak svatební hostiny se již nezúčastnila. Natolik ji totiž zasáhla manželova smrt, od té doby nesundala černý šat.
I přes smutnou svatbu bylo Miminé manželství s Albertem velice šťastné. Miloval ji snad víc, než tehdy Josef Isabellu a láska to byla vzájemná.
Marie Terezie své nejmilejší dceři jako svatební dar dala Těšínsko. (Albert už tedy od té doby nebyl pouze Saský, ale už Sasko-Těšínský.)
Sídlo měli v Prešpurku (dnešní Bratislavě) a císařovna se osobně starala o výběr všech drobností pro tamější hrad, od nábytku přes tapety až ke klikám.
Mimi a Albert spolu sdíleli nadšení pro umění a celý život zasvětili sbírání obrazů. V roce 1768 založili galerii s názvem Albertina, jež dodnes ve Vídni láká spoustu turistů a patří mezi jednu z největších světových sbírek grafiky.
Mimi porodila pouze jednu dceru, kterou pojmenovala - stejně jako Isabella - Kristina (16.-17. května 1767) a která taktéž zemřela chvíli po narození.
Bezdětný manželský pár si však později adoptoval syna Leopolda II. a Marie Ludoviky Španělské, Karla Ludvíka (5. září 1771 - 30. dubna 1847), který se vepsal do dějin výhrou nad Napoleonem v bitvě u Aspern. Později se oženil s Henriettou Nassau-Wilburg, která z Německa do Rakousko-Uherska poprvé přivezla vánoční stromeček.
Smrtí Marie Terezie v roce 1780 skončilo Miminé šťastné období. Josef, jenž po ní nastoupil na trůn, nezapomněl na to, jak matka Mimi vždy upřednostňovala a od začátku své vlády dával sestře najevo, že tyto spory z dětství jí nyní přinesou potíže.
Mimi s Albertem poslal do dnešní Belgie, nechť své místo drží právě tam. Ani to však manželům nebránilo v rozvíjení své vášně a pokračovali se sbíráním umění.
V tehdejším rakouském Nizozemí přesto nebyla tak klidná atmosféra jako v Uhrách, odkud manželé přijeli. Jakožto místodržící se snažili uklidnit bouřlivé protirakouské nálady způsobené Josefovými reformami, jež byly mnohdy příliš vyspělé (nebo chcete-li moderní) na tehdejší dobu a lidé je nechápali.
Takto to bylo celé jedno desetiletí, které patřilo Josefovi. Neměl mužského potomka, a tak po něm na trůn usedl jeho bratr Leopold II. (Mimi si Karla, Leopoldova syna, adoptovala až po bratrově smrti), který měl pro Mimi s Albertem pochopení a snažil se jim vyjít vstříc. Ani to však příliš nepomohlo, neboť se tam začaly šířit revoluční myšlenky ze sousední Francie.
V této neklidné době dostali povolení vrátit se do Vídně, kde Mimi strávila poslední léta svého života.
Začaly se u ní projevovat žaludeční problémy, kterým nakonec podlehla. (Velice mladá onemocněla neštovicemi, kterými se v té stejné době nakazila i Marie Terezie a milovaný Albert. Všichni tři se však zvládli vyléčit a poté měli proti neštovicím imunitu, čímž si tedy Mimi získala mnoho dalších let života.)
Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská zemřela 24. června 1798 ve věku 57 let a její šťastné manželství trvalo 33 let.
Albert Mimi přežil o dvacet pět let, avšak se stáhl z veřejnosti a jedinou radost mu dělalo umění. Pro svou milovanou choť velice truchlil, čemuž nasvědčuje i krásný náhrobek, který nechal na její počest postavit italským sochařem Antoniem Canovovem. Hladká monumentální pyramida z mramoru s medailonem Mimi, smutnými postavami vcházejícími do tmavé díry a nápis "UXOR OPTIMAE ALBERTUS", v překladu "Nejlepší manželce Albert". Naleznete ho v Augustiniánském kostele hned vedle Hofburgu.
Manželé jsou pohřbeni vedle sebe v císařské Kapucínské hrobce.

 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 eli-nny eli-nny | Web | 23. ledna 2016 v 12:34 | Reagovat

Nádherný článek jako vždy :)
Je to zvláštně napsané, takže by mě zajímalo - píšeš si to sama nebo to stahuješ? :)
A díky tobě se mi začali líbit - dříve se mi ty obrázky nelíbili, ale dnes si na ně začínám zvykat :)
PS: Vítám tě nazpátek :D

2 Sarah's History Sarah's History | Web | 23. ledna 2016 v 12:51 | Reagovat

[1]: Ach, děkuji mnohokrát!
Vše si píšu sama, zrovna tohle jsem kupodivu zvládla celé z hlavy.
Jsem ráda, že jsem Ti změnila názor na všechny ty obrazy - já je popravdě jako menší taktéž nemusela, ale nyní je miluji!

3 sakay sakay | Web | 23. ledna 2016 v 14:48 | Reagovat

článek si později přečtu, nemám teď čas, ale chtěla jsem ti hned napsat, jak máš úžasnej design! :D to sis dělala sama?

4 Beatricia Beatricia | Web | 23. ledna 2016 v 14:49 | Reagovat

Skvělé, bombastické. Takový složitý rodokmen, doprovázený výbornými ilustracemi, se hned tak na blogu nenajde. S velkým zájmem jsem četla podrobnost z císařské rodiny, které jsem neznala. Vypracovala jsi to znamenitě. ☼☼☼

5 Whirpy Whirpy | E-mail | Web | 23. ledna 2016 v 14:53 | Reagovat

Mám ráda takové historické články plné i nějakých těch drbů :) Marie Terezie a období její vlády je jedno z mých oblíbených témat, stejně tak i její děti. O Marii Kristíně jsem toho moc nevěděla a teď jsem si díky tobě rozšířila obzory:) Mě vždy nejvíce táhla Antoinetta, neboť byla provdána do Francie, kde potom byla velká francouzská revoluce, což je taky jedno z mých oblíbených témat.
Nicméně mou nejoblíbenější ženou z historie je Alžběta I. a zrovna včera o ni byl krásný dokument, takže mě to potěšilo. :D
A děkuji za komentář u mého článku, zvlášť od tebe mě to těší, neboť se psaní za historická témata věnuješ :)

6 Sarah's History Sarah's History | Web | 23. ledna 2016 v 15:20 | Reagovat

[3]: Děkuji! Ne, dělala mi ho Domčí z egypt888.blog.cz, já jsem na tyhle věci neschopná.

7 Sarah's History Sarah's History | Web | 23. ledna 2016 v 15:21 | Reagovat

[4]: To jsem moc ráda, děkuji! ❤️

8 Sarah's History Sarah's History | Web | 23. ledna 2016 v 15:22 | Reagovat

[5]: Děkuji! :) Zrovna Mimi mám moc ráda, a už tak jsem se bála, zda článek není příliš dlouhý, přičemž je plno dalších informací, které jsem vynechala.

9 eli-nny eli-nny | Web | 23. ledna 2016 v 19:56 | Reagovat

[8]: A byla bych ráda kdyby jsi si mě přepsala (z Eli_kli na eli-nny) a změnila adresu mého blogu.. Děkuji

10 Sarah's History Sarah's History | Web | 23. ledna 2016 v 20:31 | Reagovat

[9]: Ach ano, mám to v plánu, jen jsem se k tomu ještě nedostala. Děkuji za připomenutí.

11 tinka77 tinka77 | Web | 23. ledna 2016 v 21:32 | Reagovat

Veľmi pekný článok ale najmä neznáme obrazy Mimi, ktoré som si naozaj užila

12 Sarah's History Sarah's History | Web | 24. ledna 2016 v 10:50 | Reagovat

[11]: Moc děkuji.

Jen tak mimochodem, na obraze následujícím po Miminých kresbách je Isabella Parmská, jen aby nedošlo k nějakému omylu.

13 Simix Simix | Web | 24. ledna 2016 v 16:20 | Reagovat

~Čaué~
Většina dětí Marie Terezie zemřeli velice brzy. :/
Aja... to je pro mě nové :)
Krásná a velice dobrá malířka.
I když ... lehce rozmazlená no :)
Hezký článek obohacený krásnými obrázky :)

14 Sarah's History Sarah's History | Web | 24. ledna 2016 v 20:06 | Reagovat

[13]: Ano, z šestnácti se jich dospělosti dožilo pouze jedenáct.
Nemyslím si, že byla rozmazlená. František Štěpán se ji vždycky v tomhle snažil brzdit.
Děkuji.

15 Tanhaya/Fanynka witch Tanhaya/Fanynka witch | Web | 25. ledna 2016 v 15:14 | Reagovat

Nádherný článek! Píšeš naprosto skvěle a ty obrazy k tomu jsou prostě úžasné! Miluji tvé články, takže určitě piš dál:)

16 Angella Angella | Web | 25. ledna 2016 v 15:21 | Reagovat

Sarah, opět velmi zajímavý článek! Nevím co víc dodat, jen možná hodně štěstíčka k dalšímu článku a samozřejmě s blogem :)

17 Angelika M. Angelika M. | E-mail | 26. ledna 2016 v 12:35 | Reagovat

Výborný článok, mohla by si hneď nastúpiť do redakcie časopisu History revue, úplne si to tam viem predstaviť.

18 cincina cincina | Web | 27. ledna 2016 v 19:47 | Reagovat

Wow. Tvůj článek jsem přečetla jedním dechem... úplně mi to vyrazilo slova, že nevím, co říct:D
Nejdříve jsem si myslela, že Marii-Kristinu neznám, ale když jsem se začetla, tak mi došlo, že už jsem o ní slyšela! A pak jsem došla k té Isabelle, co byla lesbička a psala jí ty dopisy... a už mi došlo, proč jí znám:D Právě o tomhle jsem již někdy slyšela:)
Je zajímavé, že Marie-Terezie z tolika dětí protěžovala jenom jedno. Nedivím se, že sourozenci žárlili... to tak vždycky bývá:)

19 Lisi Lisi | Web | 30. ledna 2016 v 11:56 | Reagovat

Je zajímavé, že jeden syn se narodil na narozeniny Františka Štěpána.

20 Marci Marci | Web | 30. ledna 2016 v 17:16 | Reagovat

Tak jsem se aspoň dozvěděla, kdo sem dovezl první stromeček :)

21 Bezejmenná Bezejmenná | Web | 30. ledna 2016 v 19:39 | Reagovat

Přečetla jsem jedním dechem. Je to strašně zajímavé a určitě jsem se něco při učila. Je neuvěřitelné, kolik toho o tom víš. :)
Marie Terezie je moje nejoblíbenější císařovna už odmalinka. Věděla jsem, že měla jednu nejoblíbenější dceru a že ta si mohla sama vybrat manžela. Teď toho ale vím mnohem víc. :)

22 Gil Gil | Web | 3. února 2016 v 15:13 | Reagovat

♥♥♥Sarah tohle je tak krásný a poutavý článeček s takovým množstvím informací!! Snad nikde jinde na českém internetu by člověk tolik věcí o Mimi nenašel. Tvůj blog je prostě úžasný. Je úžasné, kolik toho o rodině Rézinky víš!! A dala jsi tu překrásné obrázky! Jsem moc ráda, že některé jsem už viděla předem a poznala, díky tomu, že si povídáme i na fb :)

23 Nobility Nobility | 6. února 2016 v 20:41 | Reagovat

Tvůj blog se mi velice líbí zvláště proto, že se věnuje 18. století, což je období mnohdy neprávem opomíjené. Uvítal bych článek o Karlu VI. Habsburském, otci Marie Terezie. Dle mého to byl nesmírně zajímavý člověk, ale v Českých zemích se o něm příliš nemluví. Mohu se tedy těšit? :-)

24 Sharka193 Sharka193 | E-mail | Web | 7. února 2016 v 10:29 | Reagovat

Omlouvám se za šílené zpoždění :D Teď jsem po dlouhé době vlezla na blog a skupinově komentuju :D
Pěkný článek a stejně jako Gilouškovi se mi líbí, že v článku máš milion zajímavých informací a nádherné obrázky <3

25 pejsaccimilacci pejsaccimilacci | Web | 7. února 2016 v 13:12 | Reagovat

Hezký blog!!

26 Aileen Aileen | Web | 11. února 2016 v 19:21 | Reagovat

Nádherný článok! Dozvedela som sa niečo nové aj keď som sa na začiatku mierne stratila v menách, ale ku koncu som všetko pochopila :)
Mária Kristína bola naozaj krásna a talentovaná žena, našla si milovaného manžela, s ktorým mohla zostať po celý život. Škoda len, že ich dcéra sa nedožila vyššieho veku. Inak ich príbeh je až rozprávkový :)
Naozaj ťa obdivujem, musíš mať skvelú pamäť, keď si toto celé zvládla napísať z hlavy :)

27 Beatricia Beatricia | Web | 23. dubna 2016 v 18:30 | Reagovat

Zlati, tvá žádost mě velice potěšila a zalichotila. Ale, bohužel, nemohu. Vlastník PC nepovoluje soukromé aktivity na e-mailu a nemohu riskovat. Tak jsem už musela odříct více přátelům a doufám, že je tímto neztratím.☼☼☼

28 Lotti Lotti | 2. prosince 2016 v 22:04 | Reagovat

Velice pěkný článek! Pracuju jako průvodkyně na zámku ve Frýdku a tento zámek v r. 1797 zakoupili právě Marie Kristina s Albertem. Obraz Marie Kristiny se nám nedochoval, ale Alberta máme vystaveného hned dvakrát ;-)

29 Davidphozy Davidphozy | E-mail | Web | Středa v 14:25 | Reagovat

Some people, especially those running on busy daily schedules tend to use the pills to help maintain weight since they can not afford to follow all the diet programs. This is not advised. It is recommended that one seek advice from a professional in this field before using the pills. This can save one from many dangers associated with the misuse.

The diet pills should always be taken whole. Some people tend to divide the pills to serve a longer period of time. This is not advised and can lead to ineffectiveness. If it is required that one takes a complete tablet, it means that a certain amount of the ingredients are required to achieve the desired goal. It is also recommended that one does not crush the pill and dissolve it in beverages. Chemicals found in beverages have the potential of neutralizing the desired nutrients in the pill thereby leading to ineffectiveness. The best way to take the tablets is swallowing them whole with a glass of water.

The diet pills speed up the metabolic processes. This is the key factor that leads to the burning of all the fats in the body. This means that one passes out lots of urine, which subsequently leads to dehydration. It is imperative that the user take lots of water round the clock. This will help curb dehydration, which can lead to health problems. In addition to that, water offers the required medium for the function of the nutrients and elimination of the fats.

When buying the review of diet pills, it is imperative that one gets the most recommended dose. People tend to compromise the quality and effectiveness of the tablets due to the variation in cost. The low priced pills depict poor quality, which means their effectiveness is not reliable. Some have also been found to cause health problems. The dose should also be taken as recommended. Over dose will not speed up the process but rather lead to complication. This will increase risk of side effects. If the taking of the pill is forgotten, do not take more to compensate for the lost time.

The diet plan enclosed with the diet pills has also to be followed. According to the requirements, the termination of the diet must be done even with no results. This means your body is irresponsive.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama