Zázračné dítě Mozart

27. ledna 2017 v 16:00 | Sarah |  Umění - hudba
27. ledna 1756 se narodilo poslední ze sedmi dětí manželů Mozartových, jehož rodiče hned druhý den nechali pokřtít jmény Joannes Chrysostomus Wolfgangus Theophilus Mozart. Křestní jméno Theophilus dostal po svém kmotrovi, avšak používal jeho latinskou verzi Amadeus.



Jeho otec Leopold Mozart byl velice vzdělaný muž - studoval na jezuitském gymnáziu a měl se na přání svých rodičů stát knězem, ale poté nastoupil na salzburskou univerzitu, kde studoval práva a filozofii. Bohužel byl z gymnázia po dvou letech vyloučen, údajně kvůli nevhodnému chování. Do rodného Augsburgu se ovšem již vracet nemusel, neboť Salzburg, v němž se nacházel, bylo v té době nejen sídlem arcibiskupa, ale zároveň také muzikantů, mezi kterými si Leopold velice rychle vybudoval slušné postavení. Do svých služeb ho přijal jeden tamější hrabě, pro něhož Leopold složil několik kantát a skladeb s latinskými texty, díky nimž o čtyři roky později získal místo čtvrtého houslisty v orchestru samotného arcibiskupa. Muzikanti byli ale velice špatně placeni a Leopold Mozart i v službách arcibiskupa jedl u stolu spolu se sluhy a zaměstanci paláce, a tak mu nezbývalo než si různými způsoby přivydělávat - stal se učitelem hry na housle a varhany a v roce, kdy se narodil Wolfgang, dokonce vydal školu hoslouvé hry Versuch einer gründlichen Violinschule, která mu zajistila uznání hudebníků celé Evropy. Takto se postaral o trvalý příjem, což znamenalo, že se ve věku 28 let konečně mohl oženit.
Jeho chotí se stala Anna Maria Pertl. Přestože pocházela z vysoko postavené rodiny, příliš velké věno nedostala, a navíc postrádala jakékoliv ambice. Ty však nechyběly Leopoldovi, který se s pro sebe typickou pilností pustil do hudebního vzdělávání svých dětí.
Ze sedmi potomků přežili jen dva - dcera Maria Anna, jíž se přezdívalo Nannerl, a nejmladší Wolfgang Amadeus. Nannerl se pod otcovým přísným dozorem stala skvělou hráčkou na klavír a cembalo a dokonce se učila také skládat, což bylo pro ženu v 18. století velice nezvyklé. Neměla však v sobě přirozený talent a Leopold brzy poznal, že Nannerl v jeho šlépějích nepůjde. Zato Wolfgang mu dělal obrovskou radost. Dokázal otce svým neobyčejným nadáním tak nadchnout, že když byly malému Wolfimu, jak mu všichni říkali, čtyři roky, Leopold se definitivně vzdal své kariéry a plně se zaměřil na to, aby nepromrhal hudební talent svého syna. Spousta lidí nejen v té době tvrdilo, že Leopold své děti vychovává příliš tvrdě a často se k nim prý chová jako tyran, ale současně je pravda, že jim obětoval svou vlastní kariéru a Wolfgang vděčí z velké části právě svému otci za to, že se z něj stal tak veliký skladatel.*


VIDEO: První tři skladby W. A. Mozarta z let 1760-1761 (KV. 1 a, b, c)

První hudební krůčky malý Wolfgang podnikal již ve třech letech a bylo mu pět, když složil své první skladby. Skládat tedy začal prakticky dříve, než se vůbec naučil číst.
Celá rodina Mozartových byla velmi zbožná a Leopold věřil, že Wolfgang je Boží zázrak. Svědčí o tom Leopoldova slova: "Děkuji za něj všemocnému Bohu, pokud bych tak nečinil, byl bych ten nejnevděčnější tvor na zemi. A jestli bylo mým úkolem přesvědčit svět, že se stal zázrak, pak to musím udělat pravě teď, v době, kdy se lidé zázrakům vysmívají a popírají jejich existenci." A tak se pan Mozart vydal na cestu po celé Evropě, aby světu představil to zázračné dítě. Nejprve navštívili bavorské hlavní město Mnichov, kde byl Wolfgang představen zdejší vznešené a hudbymilovné společnosti. Spolu se svým bratrem vystupovala jakožto druhé zázračné dítě i Nannerl, ale bylo jí už jedenáct, a tak příliš pozornosti nevzbudila. Naopak Wolfgang si ihned všechny získal a krátce po jeho vystoupení začal být pozýván na další akce, neboť každý byl zvědavý na ten obrovský talent malého človíčka, o němž se stále tolik mluví. Mozartovi pokračovali z Mnichova do císařské Vídně, kde je v Zrcadlovém sále paláce Schönbrunn přijala samotná Marie Terezie. Ta měla také velký hudební talent, v dětství vystupovala v mnohých operách, hrála na několik hudebních nástrojů a v podobném duchu vychovávala i své děti. Jako správná katolička však odmítala pohlížet na Wolfganga Amadea Mozarta jako na Boží zázrak a chovala se k němu po celý život velice odměřeně. Samotný koncert na Schönbrunnu, jenž se uskutečnil 13. října 1762, se jí ovšem jistě líbil, neboť již jeho samotný začátek byl celkem komický. Když totiž malý Wolfgang kráčel po nablýskané podlaze ke klavíru, kde na něj již čekaly noty obtížné skladby od jednoho z nejpřednějších rakouských skladatelů té doby, uklouzla mu noha a upadl. Ihned k němu přiběhla Marie Antoinetta, nejmladší císařovnina dcera, která byla od Wolfganga jen o pár měsíců starší, a pomohla mu zpátky na nohy. Malý Mozart byl arcivévodkyní (a budoucí královnou Francie, jejíž život ukončila gilotina) natolik okouzlen, že ji na místě požádal o ruku! Po tomto návrhu následovalo samotné vystoupení, které Marie Terezie pozorně sledovala. Když Wolfgang zahrál poslední tóny skladby, ani chvíli neváhal a vyskočil císařovně na klín. Ta nijak neprotestovala dokonce ani poté, co jí malý génius na tvář vlepil spoustu dětských polibků.

Wolfgang a Nannerl za toto vystoupení dostali váček tolarů a šaty, v nichž je na portrétech zvěčnil neznámý malíř. Nicméně ačkoliv to všichni očekávali, práci Marie Terezie Mozartovi nenabídla. O několik let později se to snažil udělat její nejstarší syn Josef II., ale tento plán nakonec kvůli námitkám císařovny nebyl uskutečněn. Tehdy to odůvodnila tím, že Wolfganga považuje za obyčejného žebráka. Tento postoj však nebyl ničím, co by nebylo běžné - muzikanti byli vnímáni jako domácí sluhové, podobně jako kuchařky, komorné či stráže. Jejich úkolem bylo sloužit vrchnosti a mohli hrát jen ve šlechtických sídlech. Jakmile se rozhodli vystupovat za peníze či prodávat své skladby, o čež se pokoušel i Mozart, veřejnost je začala označovat za žebráky.
Mírně dětinské chování, které předvedl u Jejího Veličenstva císařovny, u Wolfganga dle slov jeho otce nebylo běžné. Leopold se k tomu vyjadřuje v dopise z roku 1778: "Jako malý ses nechoval vůbec dětsky; působil jsi vážně a soustředěně, když sis sedl ke klaviatuře nebo ses jakkoliv jinak věnoval hudbě, neměl jsi pochopení pro žerty. A to není vše. Tvářil ses tak nesmírně vážně, že mnoho moudrých a zkušených dospělých při pohledu do Tvé nadšené a současně hluboce zamýšlené tváře vyjadřovalo pochybnosti, zda se dožiješ vysokého věku."
Rok po vystoupení ve Vídni se Leopold Mozart vydal na další cesty se svým synem. Tenkrát navštívili Augsburg, Ludwigsburg, Schwetzingen, Frankfurt, Heidelburg, Kolín nad Rýnem a mimo jiné taky Brusel. Leopold se však zdál být stále ctižádostivější, neboť namísto toho, aby jeli veřejnou dopravou, si nejčastěji pro sebe a své děti najímal soukromou drožku, což bylo zvykem spíše vyšších tříd. I přes všechna polámaná kola a další nepříjemnosti spojené s cestováním v 18. století se Wolfgang naučil skládat za jízdy, což pro něj byla veliká výhoda, jelikož i později takřka neustále někam jezdil.
Další zastávkou byla Paříž, kde Mozarta uvítal král Ludvík XV. Místo královny pro tuto příležitost nahradila Ludvíkova oficiální metresa Jeanne-Antoinette Poisson, která se proslavila jako Madame de Pompadour. Vše probíhalo dobře, dokud se Wolfgang nerozhodl zopakovat svůj trik, jenž na rakouskou císařovnu tak zapůsobil. Když se Madame de Pompadour vyškrábal na klín a políbil ji na tvář, setkal se s rozhodně odmítavou reakcí. Králova milenka byla hochovou familiárností velice pohoršena a Wolfgang rychle zjistil, jak moc se od sebe mohou lišit společenské konvence v různých čásech Evropy.
Po tomto méně zdařilém představení Mozartovi navštívili Londýn. Johann Christian Bach, nejmladší syn slavného Johanna Sebastiana Bacha, je představil zdejší vrchnosti. Během šesti měsíců, které zde Wolfgang s otcem a sestrou strávili, vystupovali na mnoha veřejných koncertech a malý génius, kterému bylo již skoro devět let, se naučil plynně anglicky. Po celou dobu pobytu v Anglii se věnoval skládání, s čímž mu velmi pomáhal jeho otec.



Z Anglie rodina cestovala do Amsterdamu, po návratu do Paříže pokračovali do Mnichova a odsud se vrátili zpět do Wolfgangova rodého Salzburgu. V každém městě, které navštívili, musel Mozart před veřejností obhájit svůj titul zázračného dítěte, a něco podobného ho čekalo i v Salzburgu. K oblíbeným zkouškám patřila hra z listu, přičemž samotnou skladbu viděl Mozart poprvé. V Salzburgu tyto zkoušky vypadaly trochu jinak - Wolfgang byl na měsíc oddělen od svého otce a za tuto dobu měl splnit kompoziční úkoly, které mu zadal sám arcibiskup. Wolfgang je všechny zvládl se sebou vlastní lehkostí. V jedenácti letech dokonce s bratrem Josepha Haydna pracoval na skládání jistého oratoria, a tak byl už v tomto věku považován za opravdového muzikanta.
Ve třinácti Wolfgangovy cesty Evropou pokračovaly. Nezačaly ovšem vůbec slibně, neboť již na první zastávce, jíž byla opět Vídeň, se Wolfgang i Nannerl nakazili neštovicemi, v té době smrtelnou nemocí, na kterou umírali i členové královské rodiny. Sourozencům se však naštěstí podařilo přežít a jejich další cesty vedly do Itálie, kde měly zázračné děti veliký úspěch. Dokonce tak veliký, že se Wolfgang Amadeus Mozart ve třinácti letech dočkal zakázky na operu. Bylo to již podruhé - jednu operu již za sebou měl a psal ji na přání Josefa II. Ačkoliv nebyla nikdy provedena, Wolfgang díky ní získal další cenné zkušenosti, a krátce nato již psal třetí. Tím však jeho sláva v Itálii nekončila. Nejen, že mu bylo nabídnuto členství v Boloňské filharmonické společnosti, ale dokonce ho v Římě přijal papež Klement XIV. a jakožto milovník hudby dokázal ocenit Wolfgangovo nadání, začež mu udělil Řád zlaté ostruhy. Wolfgang se stal rytířem a aby toho nebylo málo, v patnácti letech směl používat titul Maestro.


*Považuji však za samozřejmé, že kdyby Wolfgang opravdový talent neměl, slavného by z něho neudělal ani stokrát víc ambiciózní otec, než jakým byl Leopold. W. A. Mozart ovšem rozhodně nebyl ve skládání vycvičenou opicí. Skládal se stejnou přirozeností, s jakou i dýchal, a jeho notové zápisy vypadaly, jako kdyby mu je někdo diktoval, přestože tomu tak samozřejmě nebylo. Největší zásluhu na tom má tedy pochopitelně sám Amadeus.

1. (úvodní) Wolfgang Amadeus Mozart jako sedmiletý - Pietro Antonio Lorenzoni, 1763
2. Leopold Mozart, otec Wolfganga Amadea - Pietro Antonio Lorenzoni, datum neznámé
3. Anna Maria Mozart, matka Wolfganga Amadea - Rosa Hagenauer-Barducci, okolo 1775
4. Maria Anna Mozart (Nannerl), starší sestra Wolfganga Amadea - Pietro Antonio Lorenzoni, 1763
5. VIDEO: první tři skladby Wolfganga Amadea Mozarta (Köchel 1 a, b, c)
6. Notový zápis Wolfganga Amadea Mozarta z doby, kdy mu bylo sedm nebo osm let, 1763 - 1764
7. Wolfgang Amadeus Mozart u císařovny Marie Terezie na Schönbrunnu
8. Zrcadlový sál v paláci Schönbrunn, v němž se v roce 1762 odehrál Mozartův koncert před Marií Terezií - Franz Heinrich, 1855 - 1860
9. Koncert Leopolda Mozarta (zcela vlevo s houslemi), Wolfganga Amadea (u klavíru) a Marie Anny - Louis Carrogis Carmontelle, 1763
10. Wolfgang Amadeus Mozart jako dítě - Jean Baptiste Greuze, 2. polovina 18. století
11. & 12. Ukázka toho, jak vypadaly Mozartovy zkoušky, při nichž si měl obhájit titul zázračného dítěte - scéna z filmu Amadeus (režie Miloš Forman), 1984
13. Mozart s Řádem zlaté ostruhy, jenž dostal v roce 1770 - neznámý autor, 1777

Moc děkuji Magicmaxovi za velikou pomoc s gify!
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 kouzelnakrajina kouzelnakrajina | Web | 27. ledna 2017 v 19:03 | Reagovat

někde jsem četla, že mozartova hudba má léčivé účinky...

2 Sarah's History Sarah's History | Web | 27. ledna 2017 v 19:12 | Reagovat

[1]: To jistě má. :)

3 Gabriella Gabriella | Web | 27. ledna 2017 v 19:55 | Reagovat

pamatuji si, že jsem dělala o Mozartovi referát :) a jeho hudba se mi moc líbí.

4 Sarah's History Sarah's History | Web | 27. ledna 2017 v 20:06 | Reagovat

[3]: Já jeho hudbu přímo zbožňuji! A přiznám se, že tento článek je jen upravený referát, který jsem o něm nedávno taktéž dělala.

5 Majka Majka | Web | 28. ledna 2017 v 10:12 | Reagovat

Nesmírně nadaný člověk, jeho muzika mě úplně povznáší...

6 Gil Gil | 28. ledna 2017 v 20:38 | Reagovat

♥ Překrásný článek Sári! Nepamatuji za poslední dobu nic, co by mě více bavilo a těšilo číst, než tato Tvá práce! (Snad jen ještě Magicmax).
Možná tím, že to byl původně referát a tím, že je od TEBE, od báječné kamarádky, mi připomněl atmosféru, kterou jsem měla ve škole (na střední škole) ráda. Dělávaly jsme tam s bezva kamarádkou referáty, které nás skutečně bavily a to jsou hezké vzpomínky.

Moc se mi líbí, jak říkali Mozartově sestřičce Nannerl (já ani nevěděla, že měl sestru), a to, jak otec věřil v zázraky a svého syna, a to, že Josef II. chtěl Mozartova zaměstnat, to, jak Mozart jako dítě působil vážně a soustředěně, jak zvládal těžké zkoušky, které mu připravovali,...

A v neposlední řadě: jsou tu moc krásné obrazy, gify a hudba!

7 Sarah's History Sarah's History | Web | 28. ledna 2017 v 20:44 | Reagovat

[6]: Má drahá arcivévodkyně indická, moc moc moc Vám děkuji za tak překrásný komentář! ♥️ Mám neskutečně velikou radost, že se Vám článek líbil a zavzpomínala jste si u něj na tak dojemné chvíle.

8 Magicmax Magicmax | Web | 29. ledna 2017 v 10:49 | Reagovat

Jé, on se narodil 27.ledna a ty si to dokonce i publikovala 27.ledna. To je další dúkaz, jak schopná si adminka. :) Ta zajímavost o jehu jménu mně zaujala. (Zajímavost - zaujala :D) Páni, tak dlouhé jméno a to jméno jak ho známe mi je jeho latinská verze - ty se umíš prohrabat historií a najít zlatý věci.
Aha, on měl školu, kde učil hrát, tak to vysvětluje úspěch Amadeuse. :) Jinak ta zajímavost o vyhození ze školy je opravdu super. O tom by mohl psát Blesk ještě teď. Nannerl měla štěstí, že se o ní tak dobře postaralo a že v té době uměla něco mezi ženami výjimečného a je krásné, že se jí tolik otec věnoval. To tak bývá, že po otci schopnosti zdědí spíše syn. To že se plně vzdal své kariéry aby naučil hrát Wolfima. To zvrat, jak z nějakého filmu na HBO! Já bych se tyransky, ke vsím dětem chovat nedokázal, ale je od otce krásné, že se ze všech svých sil snažil z nich vychovat skvělé umělce. Hned jak jsem uviděl hvězdičku, tak jsem jí na konci začal hledat. Líbí se mi, že máš svůj názor a myslím si že máš pravdu. Nemůže za Mozartovy schopnosti jen on ale i Mozartúv talent samotný.
Mně příjde zázračné, že se do hl. dějin zapsal i tak talentovaný mladý kluk a že to nejsou jen panovníci, kteří se do dějin zapíšou zcela automaticky. Je krásné, že někdo měl tak superbožský talent a schopnosti, že se tím zapsal do dějin. Můj názor je že tatínkovy geny, jako toho učitele té uznávané hudební školy, a píle úplně stačili k jeho schopnostem. I Jindřich Žampa, když začínal s dabingem měl na svůj raný věk velký talent. Pět mu nebylo :D ale je to další důkaz, že lidé můžou své schopnosti projevit již v dětských letech. :) Ale přezdívka - Zázračné dítě, se k Wolfinovi hodí!
Páni, on jako dítě projel celou evropu. Dnes když vidím, tu oproti němu starou babiznu Katy Perry, jak všechno, co napíše je hit a má koncerty po celé evropě, tak si říkám že je to megalomansky úžasné ale Mozart je jistě úžasnější. Jéé, ona tam je Marie Terezie. Oni žili ve stejné době - páni. No páni. Já totiž zbožňuju ty střety, kde se setkají postavy z dvou různých seriálu a tohle si je opravdu podobný!!! Páni, páni, páni, páááni! On jí požádal o ruku. Marie Antoinetta to měla skvělý. Mně přišlo už tak skvělé, že mu přiběhla na pomoct, že Marie Terezie byla taky muzikantka a potom tohle. To je boží. Mozart líbal Marii Terezii. Tak jde vidět že Marie Terezie byla nejen ohromná panovnice ale dokonce naprosto k zulíbání.
Dnes hudebníc prodávají Mp3, CDčka, dokonce znova i Vinely, prodávají písně rádiúm, pořádají koncerty se spousty lidí. A tenkrát je lidé brali jako žebráky - páni! Ta historie je opravdu Zajíííímavá. :D
Mozart se v dětských letech nechoval dětinsky. Já se chovám dětinsky ježtě ted. :D I Spencer z iCarly by mi to mohl závidět.
Mozart byl moc šikovný, když se naučil skládat za jízdy.
"...jak moc se od sebe mohou lišit společenské konvence v různých čásech Evropy." já mu to nezávidím. Snaží se a jen je z toho prúšvich. Ale taky: Přijat papežem, v 15-ti maestro a být pasován na rytíře. - Páni!
[1]: Jaká náhoda. Já to četl někde taky. :D
[4]: To zajímavá konverzace. Zavede to až do zákulisí článku. :D Osobně si myslím, jako Gil, že tohle není jen předělaný referát ale dokonce předělaný referát.
[6]: Uznejme to: Sarah píše několikanásobně líp než já. Je to tak a bude to tak. Dokonce jí dlouho mám mezi oblíbenými autory na profilu blogcz. Gil má úžasnou osobnost a talent člověka potěšit, což vyhledává jistě každý a Sarah umí psát o historii. Jinak já Gil už ani nepočítám jako blogerku. Ona se svou doménou druhého řádu je o pár levelů výš. :D :D
Jinak já taky nevěděl že měl sestru. :D A to zjistění že ona byla taky jedno ze zázračných dětí a všichni si pamatujeme Amadeuse - zajímavý! Jako z toho asku se zajímavostmi jak tam jsou fakta tipu: Sirky byly vynalezeny později než zapalovač. Člověku tu zajímavě doplní obzory.
[7]: Když je Gil arcivévodkyně indická - což jsem dlouho přemýšlel, co to znamená. :D Ale už jsem na to přišel. Tak já jsem ... é. É. arci... Arcivévoda televisní. Televize se původně psala se s a i když v době vévodkyní nebyla, tak by to asi psali takhle. Ale radši úúúplně na ty divný přezdívky zapomenu. :D

9 tinka77 tinka77 | Web | 29. ledna 2017 v 13:53 | Reagovat

Tak si ma dnes veľmi prekvapila. Nevedela som, že som bez dvoch rokov mladšia od Mozarta o 200 rokov a že som sa narodila len o deň pozdejšie.

10 Sarah's History Sarah's History | Web | 29. ledna 2017 v 15:57 | Reagovat

[8]: Mám radost, že sis toho data všiml! Těšila jsem se, že to vydám na jeho výročí, je to pak takové slavnostnější. :)
Jenom takový menší detail - ta Škola pro housle od Leopolda Mozarta byla taková kniha s radami a skladbami pro začínající houslisty. Původní vydání je dodnes uloženo ve vídeňském Mozarthausu - to je dům, ve kterém Wolfgang opravdu bydlel, a dnes je z toho veliké muzeum o něm. Druhé muzeum o Mozartovi je v Salzburgu, kde se narodil. :) Vloni v létě jsem byla v tom ve Vídni a letos bych si chtěla splnit sen se Salzburgem. Už aby byly prázdniny!
"O tom by mohl psát Blesk ještě teď" - asi mi neuvěříš, ale zrovna mi někdo psal, že ten článek je jako do nějakého bulváru. xD Asi přestanu psát pro tento blog a zkusím, jestli mě nepřijmou do redakce nějakého Blesku. Alespoň bych jim tam přinesla trochu úrovně. :D
To je moc hezké, že by ses ke svým dětem nedokázal chovat nehezky. :))) I přes to všechno měl ale Wolfgang Leopolda moc rád a když později jeho otec zemřel, nesl to velice těžce.
Náš Wolfi je opravdu obdivuhodný za všechno, co dokázal, a navíc v tak mladém věku. Sice bude ta následující věta trochu "spoiler" k dalšímu článku o něm, který plánuji, ale když se jedná o historické události - a tedy jednoduše hledatelné v neskutečně přístupných zdrojích -, je to asi jedno. Wolfgang naposledy vydechl jen pár týdnů před svými 36. narozeninami, avšak po sobě zanechal přes 600 děl! A nyní se nepočítá jedna skladba jako jedno dílo, nýbrž 1 d. = 1 opera. Neskutečné! A přitom je vše, co on složil tak kvalitní. Už jen ty první tři skladby z toho videa jsou na tak vysoké úrovni, na kterou se nedostane většina skaldatelů za celý život.
Jindřich Žampa je také skvělý! Obdivuji ho, jak se dokázal tak rychle proslavit. On je taky zcela přirozený talent. :) Jedinou pomoc, jakou takoví lidé potřebují, je pouze to, aby se o nich dozvědělo co nejvíce diváků/čtenářů/posluchačů atd. Zbytek je už jen na nich, to už za ně nikdo neudělá. :)
"Stará babizna Katy Perry (…)" - naprosto výstižné! Úspěch a sláva se dnes získávají podstatně jednodušším způsobem než tehdy v 18. století. Dnes si už ani lidé nedokážou představit, co to pro Mozarta (a nejen pro něj)  obnášelo.
Ty už máš z Marie Terezie stejnou radost jako já, když někde vidím její jméno! To je super <3 A ano, naprosto k zulíbání, přesně!
O těch léčivých účincích Wolfgangovy hudby je přímo několik vědeckých studií, které to vždy (nebo skoro pokaždé) potvrdily. Někde to doporučovali i těhotným ženám, prý je to z nějakého důvodu prospěšné i pro miminko. :) Taková krásná hudba a ještě s tak skvělými účinky, dvojnásobná radost to poslouchat!
Páni, já si ani nevšimla, že mě mezi těmi oblíbenými autory máš! To je tak rozkošné, moc moc moc děkuji! <3 A nejen za to, ale i za celý komentář, a ještě tak dlouhý! Mockrát Ti děkuji, ani nevíš, jakou mi to udělalo radost. :))
Žádné zapomínání na přezdívky! A navíc nejsou divné, ale naprosto dokonalé! S Gilenkou už máme domluvené, že se u mě již nesmí podepsat jinak než "Arcivévodkyně indická". :D Nuže, arcivévodo televisní, budete-li chtít, platí to i pro Vás! A já budu arcivévodkyně rakouská, ať jsme kompletní!

11 Sarah's History Sarah's History | Web | 29. ledna 2017 v 16:00 | Reagovat

[9]: Tak to je rozkošné! Sice trochu opožděně, ale to mi doufám odpustíš, Ti přeji všechno nejlepší! Hodně štěstí, zdraví, spokojenosti a hlavně co nejvíc důvodů k radosti. A nechť se Ti daří nejen s blogem, ale se vším, čemu se s láskou věnuješ!

12 Magicmax Magicmax | Web | 29. ledna 2017 v 16:59 | Reagovat

[9]: O, tak to opožděně :D štastné narozeniny!!
[10]:"Asi přestanu psát pro tento blog a zkusím, jestli mě nepřijmou do redakce nějakého Blesku." :D :D A klidně! Já jsem fakt pro. :D
To máš skvělý, že ses tam dostala.
Spoiler - ono historie bývá plná spoileru. Například i v Madame de Pompadour si taky psala o Mozartovi a rozhodně to nebylo neobtíž.
Kniha, která opravdu skrývá (skrytá na všem známém místě :D) tajemství od samotného učitele velikána Mozarta - to je mnohem lepší než obyčejná kniha!
Jindřich Žampa je skvělý. Souhlasím. :)
Díla Mozarta - chápu, že napsal 600 děl ale to 1 d. = 1 opera už ne. Nevadí aspoň mám ten spoiler uchovaný do příštího článku. :)
Líbí se mi jak si to vystihla to vy
Marii Terezii máš rozhodně radši. :) Já jí jen rád někde tu a tam zahlídnu. :) Sajkovice bych zahlídl mnohem radši. :D
Já mám z těch účinků hudby strach. Sice hudba od Wolfina je super ale co ta hudba, kterou poslouchám já. :D :D Neměla by teda být na každou písničku vlastní studie, jestli múže být v rádiu. A co když schválně dávají nebo budou dávat v rádiu písničky, které fungují stejně jako droga? Ale ten strah je opravdu pidimini. Víc se bojím, že nějaký soused vyklonuje dinosaura, co mi zničí obývák. :D
Přezdívky - Upřímně já zústanu u Magicmax. Každý máme svý. Já jsem kluk, co rád dětské seriály. A nááááhodou :D až po tom co jsem u přezdívku vymyslel začala vysílat klukovská dětská stanice Megamax. Z toho je to Max. :D No a Magic asi víme proč. :D Každý by si měl vybrat svou přezdívu sám aby se nejlíp ukázalo kdo je. Protože si většinou vybíráme, co se nejvíc líbí nám. :) Jinak trochu mně šokuje, že je možný, že bych mohl už nejen nikdy nevidět Gil nejen s její vlajkou Tibetu ale i bez přezdívky. Kam by to šlo dál? :( Tak katastrofální to nebude a nevadí mi že bych tu viděl Gil jako arcivédodkyni. Naopak je to trochu zajímavý ale jen aby si věděla jak to beru.
Jsem moc rád že tě komentář potěšil. :)
Jinak lidi když si čtou o nějaké osobě, tak už ani pořádně nerozliší, co je burvál a co ne. Tak moc nás ten burvál mate. A to je vlastně jeho 'pointa', aby jsme nepoznali jestli to je pravda či ne. Kdyby jsme věděli, že to tak není, tak si to nečtem. A o to jsou tvé články lepší. Berme 'pointu' burválu jako chemické reguátory chuti či něco podbného co se dává do jídla a být to tam nemusí. Ty máš vlastně článek bez těch umělých látek a o to kvalitnější a lepší je. :) Ale burvál není zlý. Já ho mám rád. Klidně at napíšou že Ewa Farma byla ve 13-ti milenkou Gotta. Pořád mám burvál trochu rád. :D Na všem je něco dobrýho a zlýho. :D

13 tinka77 tinka77 | Web | 29. ledna 2017 v 18:15 | Reagovat

[11]: Veľmi pekne ďakujem za tvoje prianie, ale najmä za nádherný článok a poznanie s kým ten dátum zdielam aj keď nás delí 200 rokov ;-)

14 Wex Wex | E-mail | Web | 30. ledna 2017 v 14:48 | Reagovat

Wow! Já vlastně zapomněla, že mozart se narodil jako já 27.1.:D Heh, takhle to dopadá, když se o tom v hudebce dlouho neučíš. Jinak článek se ti moc povedl! Mozarta mám strašně ráda!

15 Baryn Baryn | Web | 31. ledna 2017 v 0:34 | Reagovat

Úžasné, opět jsem to přečetla jedním dechem. Film Amadeus mě velmi zasáhl, šíleně se mi líbil a nesmírně mě dojal. Requiem mě snad nikdy neomrzí, to je prostě nádhera. Děkuji za tento zajímavý popis jeho cesty ke slávě. :)

16 Občanka Robespierrová Občanka Robespierrová | 6. února 2017 v 18:57 | Reagovat

Musím uznat, že tohle je jeden z Tvých nejpovedenějších článků, drahá hraběnko. Hned jakmile posel přivezl zprávu a já našla krapet času, musela jsem si Mozarta přečíst a napsat Ti mé dojmy. Ty noty na jednom z obrázků, to psal skutečně on?
Klobouk dolů - je to fantastické a úžasně napsané!:-)

17 Sarah's History Sarah's History | Web | 6. února 2017 v 19:51 | Reagovat

[12]: Ty si pamatuješ, že jsem v článku o Madame de Pompadour zmínila taky Mozarta? :o No teda, já koukám! Moc mě to těší! Je to pro mě veliká čest, když si čtenáři pamatují takové malinké věci z nějakého mého textu, přestože je už také docela starý.
1 dílo = 1 opera. Jako že se jednotlivé árie a skladby z oper nepočítají zvlášť, ale jako jeden celek. Doopravdy toho tedy Mozart složil mnohokrát víc, než je těch 626 skladeb, jak se často uvádí. Myslím tím, že by se správně nemělo u toho čísla mluvit o skladbách, nýbrž o dílech. Pěkně jsem den zamotala!
Marie Terezie je úžasná osobnost. :) Tu rád vidí každý, kdo není arogantní dítě a nepovažuje ji pouze za tu, co začala se školou.
Ale náhodou máš pravdu, co když v rádiích pouští písničky, které na nás mají špatný vliv, a ani o tom nevíme? Když je možné to s účinky hudby Wolfganga, nedá se zavrhnout ani toto. Je to děsivé :D
Jsem zastáncem názoru, že není nic špatného na tom mít více přezdívek. A když Ti nějakou vymyslí Tvůj přítel, tak to považuji spíše za znak toho, že to přátelství je hodně pevné - když dokážeš vymyslet nějaký pseudonym svému kamarádovi, musíš ho už hodně dobře znát. Nevidím na tom tedy nic špatného. :) Ale samozřejmě se podepisuj jak jen budeš chtít!
A přeci jen je trocha toho bulváru do historie třeba. Sice kvůli němu trvá neskutečně moc času, než se člověk přes blbosti prohrabe k pravdivým informacím o dané osobnosti, ale o to větší má pak z toho radost. Podle toho, kolik toho někdo o nějakém tématu ví hned poznáš, kolik tomu věnoval. Kdo vyjmenuje všechny děti Marie Terezie a víc nic, zabralo mu to hodinu, kdežto za rozsáhlým popisem osudu každého z nich už je mnohem víc času. Musíš si dokázat udělat vlastní názor, když se informace v různých zdrojích liší. A ještě z jednoho důvodu je bulvár dobrý - zajistí to, že historické osobnosti v tom textu ožijí. A to je přeci to, co na blogu chceme! Dámy a pánové, důkaz toho, že arcivévodkyně Sarah Rakouská našla také něco dobrého i na takové věci, jako je bulvár!

18 Sarah's History Sarah's History | Web | 6. února 2017 v 19:52 | Reagovat

[14]: To je skvělé! Opožděně i Tobě všechno nejlepší!

19 Sarah's History Sarah's History | Web | 6. února 2017 v 19:53 | Reagovat

[15]: Mockrát děkuji za krásný komentář! Amadea mám taktéž moc ráda, už ani nespočítám, kolikrát jsem ho viděla, a přesto si jej pouštím stále znovu a znovu. Forman je skvělý, kvalitní práce se nedá popřít. :)

20 Sarah's History Sarah's History | Web | 6. února 2017 v 19:56 | Reagovat

[16]: Má drahá občanko Robespierrová, i Vy jedna lichotnice! Přechvalovat umíte vskutku mistrovsky, to nelze popřít. I přesto Vám však moc děkuji za tak překrásná slova, jež mne doopravdy dojala!
A ano, ty noty jsou Wolfgangův originál. Není to úžasné? Je taktéž velice zajímavé, že se za třicet let jeho rukopis téměř nezměnil!

21 Gil Gil | 17. února 2017 v 15:24 | Reagovat

[6]: A chtěla a zapomněla jsem ještě připsat Sári, že je moc krásné, jak k Mozartovi, který upadl, přispěchala Marie Antoinetta a pomohla mu vstát :)

22 Sarah's History Sarah's History | Web | 17. února 2017 v 15:32 | Reagovat

[21]: Ano, to je naprosto rozkošná příhoda! <3 Dokonce ji zmiňují i ve Formanově Amadeovi :))

24 MagicMax MagicMax | Web | 25. února 2017 v 21:23 | Reagovat

Jak se na něj dívám, vši když sem jen tak někdy nejen ze zvědavosti ale i z nudy příjdu tak mu mám chut poděkovat. Ani nevím proč a za co ale mám. :)

25 Ortie Ortie | Web | 3. března 2017 v 19:36 | Reagovat

Opravdu velice povedený a poučný článek, dozvěděla jsem se spoustu nového. Děkuji!

26 cincina cincina | Web | 13. března 2017 v 19:20 | Reagovat

Dost fotek je i z filmu Amadeus, ten jsem viděla tuším minulý rok. Mozart byl jednoznačně geniální dítě. Takoví se už dneska moc nerodí... a nikdo nebude takový jako on.

27 Lukas Lukas | Web | 16. března 2017 v 17:48 | Reagovat

[25]: v mnoha ohledech bych doporučil návrat ke starým dobrým časům... na straně druhé všechno "zlé" je k něčemu dobré

28 Invisible H Invisible H | Web | 2. dubna 2017 v 1:19 | Reagovat

Mozarta zbožňuji a obdivuji tak, jak jen to jde. Krásně napsaný článek :)
Je to vždy děsivé, když si uvědomím, jak jsem za ním pozadu - kolik uměl jazyků, a v jak mladém věku dokázal takové věci.. je to až neskutečné..

29 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 15. dubna 2017 v 12:05 | Reagovat

pěkný článek, děkuji:-)

30 Ú-čárka Ú-čárka | 31. května 2017 v 13:33 | Reagovat

Právě vyhledávám v Google obrázcích Jindřicha Žampu a vyjel mi tam i tvůj obrázek z tadyk!! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama