Záhadné portréty

14. srpna 2017 v 14:06 | Sarah |  Umění - malířství


Marie Antoinetta/ Marie Josefa (Martin van Meytens, okolo 1767)

Mezi nejznámější portréty 18. století patří tato malba dcery Marie Terezie od Martina van Meytense, dvorního malíře císařovny, jenž je právem přezdíván mistrem arcivévodských portrétů. Na tomto díle vytvořeném přibližně v roce 1767 je zobrazena okouzlující mladá dáma v krásných modrých šatech. Nejčastěji se uvádí, že jí je Marie Antoinetta - nejmladší (a zřejmě také nejznámější) dcera Marie Terezie, jejíž život ukončila gilotina. Originální malba se nachází na zámku Schönbrunn, avšak na jeho rámu je napsáno jméno Marie Josefy. Saferl, jak Josefě přezdívali, byla rovněž dcerou císařovny a na princeznu na obraze se velmi nápadně podobá. Ještě dodám, že Marii Josefě bylo v době vzniku portrétu 16 a Marii Antoinettě 12 let. (Narazila jsem rovněž na názor, že na obraze je zachycena samotná Marie Terezie, avšak myslím, že tuto možnost můžeme zcela jistě vyloučit.)



Je zde ovšem jeden fakt, který bychom při identifikaci oné dámy z portrétu od Martina van Meytense neměli přehlížet. Podle toho obrazu totiž Jean-Baptiste Fouache vytvořil tabatěrku na následující fotografii. V době jejího vzniku, toť jest v roce 1779, však byla Marie Josefa víc než deset let po smrti. Proč by Fouache (jehož jméno vypovídá, že to byl Francouz) maloval rakouskou arcivévodkyni bez jakékoliv spojitosti s Francií, která navíc už přes deset let nežila? Marie Antoinetta se proto nyní zdá pravděpodobnější, neboť v té době již platila za královnu Francie.


Ale aby to celé náhodou nebylo tak jednoznačné, na zámku Caserta visí následující obraz - opět je inspirován oním dílem Martina van Meytense, nicméně v tomto případě je dáma více podobná Marii Josefě. Můžeme s jistotou říci, že toto Marie Josefa opravdu je, protože tento zámek patřil Karlu III. Neapolsko-Sicilskému, s jehož synem byla Josefa zasnoubená. K svatbě ovšem nakonec nedošlo, jelikož arcivévodkyně zemřela pouhý den před svatebním obřadem.


Skutečnost, že na námět mistra arcivévodských portrétů vznikly další obrazy jak Marie Antoinetty, tak Marie Josefy, činí celou tuto záležitost ještě komplikovanější. Zdá se, že identitou této dámy si nebyli jistí ani další umělci přímo v 18. století. Pokud se tedy chceme dopídit k tomu, koho to van Meytens vlastně původně maloval, pomoci nám může už jedině ukázka jiných portrétů těchto dvou dam od něj - teoreticky by měl člověk jakožto předloha na všech obrazech od jednoho malíře vypadat stále stejně, že?


Marie Antoinetta/ Marie Josefa (Pierre Benevault, 1759)

Další obraz se záhadnou dámou pochází z roku 1759 a jeho autorem je Pierre Benevault. Princeznou vlevo by měla být Johanna Gabriela (Hannerl), otazník stojí nad arcivévodkyní vpravo. A opět se diskutuje o těch stejných dámách - Marie Josefa nebo Marie Antoinetta? Na Schönbrunnu tentokrát tvrdí, že se díváme na Antoinettu, avšak častěji se objevuje názor, že to je Marie Josefa. Tato druhá verze nakonec není bezdůvodná, neboť Johanna Gabriela (Hannerl) si byla s Marií Josefou (Saferl) velmi blízká, a tak je pravděpodobné, že Benevault namaloval právě tyto dvě arcivévodkyně vedle sebe. Ale není nakonec důvěryhodnější to, co se píše přímo pod samotným obrazem?



Marie Antoinetta/ madame Sophie (Lié Louis Périn-Salbreux, 1770 - 1774)

Marie Antoinetta se dá stejně jako madame de Pompadour považovat za opravdovou módní ikonu 18. století. Zároveň je to jedna z nejvýznamějších osobností Velké francouzské revoluce, a tak není divu, že existuje tolik jejích podobizen. O spoustě se však diskutuje, zda je na nich opravdu královna Francie nebo někdo zcela jiný. Dalším takovým případem je portrét dámy, který namaloval Lié Louis Périn-Salbreux. O tom, že se nejedná o Marii Antoinettu, se nás snaží přesvědčit barva očí - ta je na malbě hnědá s odlesky zelené, kdežto Marie Antoinetta zdědila po své matce Marii Terezii oči pomněnkově modré. Proto by tou dámou údajně měla být madame Sophie, dcera Ludvíka XV. Stejně tak si mezi léty 1770 a 1774, kdy tento portrét vznikl, nikdo nedokázal představit ani ne dvacetiletou Marii Antoinettu v šatech zcela bez výstřihu.
Nejpřesvědčivějším argumentem, podle něhož se opravdu jedná o dceru Ludvíka XV., je však samotná podlaha. Ta je totiž zcela typická pro knihovnu madame Sophie.
Proč tedy diskutuji o tom, kdo to je a rovnou nenapíši, že madame Sophie? Protože by to bylo až příliš jednoduché! Stačí porovnat zbylé rysy záhadného portrétu s těmi dvěma dámami. Sposta lidí se shodne na tom, že sedí spíše na Marii Antoinettu. A to je přesně ten důvod, proč se můžete setkat s oběma verzemi.


Marie Kristina, Marie Anna, Josef II. a Karel Josef/ Marie Josefa, Johanna Gabriela, Ferdinand Karel, Leopold II. (Johann Georg Weikert, okolo 1765)

Nyní se přesuneme na zimní sídlo Marie Terezie, na Hofburg. Ačkoliv je dnes výstava na tomto zámku zaměřená výhradně na císařovnu Alžbětu známou jako Sisi, v jednom sále se přeci jen nachází skupinové malby potomků Marie Terezie. Jednou z nich je právě tato scenérie, v níž můžeme spatřit dvě arcivévodkyně a dva arcivévody v příjemném prostředí, které má znázorňovat divadelní hru. (Na zbylých dvou obrazech v tomto sále je vyobrazená premiéra Gluckovy opery Il parnasso confuso, v nichž si zahrály dcery Marie Terezie (ZDE), a balet, ve kterém patřily hlavní role později narozeným potomkům císařovny.(ZDE) Tyto zmíněné obrazy namaloval Johann Georg Weikert.)
Nejprve vám představím svou teorii, podle níž by se zde nacházeli nejstarší přeživší potomci Marie Terezie. (Přičemž ani jeden z nich se na předchozích dvou zmíněných obrazech nevyskytuje, díky čemuž by se tam mohli laicky řečeno "vystřídat" všichni, tudíž to zní jako celkem logické vysvětlení.)


V tomto případě by se jednalo o (zleva) Marii Kristinu (Mimi), Marii Annu (Marianna), Karla Josefa a následníka trůnu Josefa II.


Nebyla jsem si však touto svou teorií jistá, a tak jsem napsala přímo na kontakt Hofburgu. Bylo mi řečeno, že to není tak jednoduché zjistit (jako kdybych to nevěděla) a navíc neexistují žádné další zdroje, které by nám mohly sdělit, o koho se jedná. Zaměstnanci z jakéhosi vědeckého oddělení (?) však tvrdí, že by to mohli být Marie Josefa, Johanna Gabriela, Ferdinand Karel a Leopold II.

(Avšak pokud mohu být upřímná, více se mi stále pozdává ta má teorie.)
Isabella Parmská/ Marie Josefa Bavorská (Martin van Meytens, 60. léta 18. století)

Tyto dva portréty z 60. let 18. století z dílny Martina van Meytense zachycují Josefa II. s jeho manželkou.
Poprvé byl Josef II. ženatý s Isabellou Parmskou, která však zemřela velice brzy a manželství trvalo pouze tři roky (1760-1763). V roce 1765 se oženil podruhé, tentokrát s Marií Josefou Bavorskou, která zemřela roku 1767.
Tyto malby sem přidávám z důvodu, že jsem se opět setkala s různými názory - ačkoliv se nejčastěji zmiňuje Isabella, někteří (jako například já) se přiklánějí k verzi, že tou manželkou je Marie Josefa.


Elisabeth Wilhelmine Württemberská/ Bedřiška Württemberská (Johann Baptista von Lampi, 18. století)

František II./I., vnuk Marie Terezie, byl ženatý celkem čtyřikrát. První manželku se mu rozhodl vybrat Josef II., jemuž se pro roli budoucí Františkovy manželky a tím pádem i císařovny nejvíce zalíbila Elisabeth Wilhelmine Württemberská. František si Elisabeth tedy vzal a manželství by to bylo šťastné, nebýt Elisabethiny předčasné smrti. Zemřela 18. února 1790 po porodu jediné dcerky a jen o dva dny dřív než Josef II., tím pádem se ani nedočkala korunovace a oficiálně se císařovnou nikdy nestala. Bylo jí pouhých dvaadvacet let, což může být důvodem malého množství dochovaných portrétů této württemberské princezny. U jednoho z nich, konkrétně na malbě od Johanna Baptisty von Lampi navíc dodnes není jasné, zda je na něm vyobrazena ona nebo její starší sestra Bedřiška Württemberská. Co se týče této Bedřišky, ani ona se nedočkala veselejšího osudu. Vdala se již v šestnácti letech a zemřela čtyři roky po svatbě po porodu druhého syna, podobně jako Elisabeth.


Marie Josefa Rakouská/ Marie Amálie Rakouská (Johann Gottfried Auerbach, před 1753)

Za zmínění rovněž stojí tento nádherný portrét rakouské arcivévodkyně, který před rokem 1753 namaloval Johann Gottfried Auerbach. I u této malby se však nad jménem dotyčné princezny diskutuje. Nejprve se zmiňovala Marie Amálie, dcera Marie Terezie, avšak té bylo v době vzniku tohoto obrazu pouhých sedm let, a tak ji ze seznamu můžeme vyškrtnout. Zůstávají nám tedy na výběr dvě dcery Josefa I.: polská královna Marie Josefa, manželka Augusta III. Polského, a Marie Amálie Rakouská, která se po boku svého chotě Karla VII. Bavorského stala na krátkou chvíli císařovnou.



 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Marie Marie | Web | 14. srpna 2017 v 14:14 | Reagovat

Páni, moc zajímavý článek. Vždy mě hrozně zajímal příběh Marie Antoinetty a tohle jsem vůbec netušila :D

2 KAY KAY | Web | 14. srpna 2017 v 14:20 | Reagovat

Je zaujímavé aké komplikované je zistiť identitu osoby na obraze. Kiežby vtedajší autori niekde dozadu značili kto sa na obraze nachádza, aj keď kto by spochybňoval totožnosť panovníka, že? :)

3 tinka77 tinka77 | Web | 14. srpna 2017 v 18:55 | Reagovat

Veľmi zaujímavý článok. Nevedela som, že o niektorých schonbrunských sú vôbec pochybnosti

4 NaTyy NaTyy | Web | 14. srpna 2017 v 19:42 | Reagovat

Teda, to je velice zajímavé. To jsem netušila. Ta Marie Josefa a Antoinetta jsou opravdu stejné:O

5 Magicmax Magicmax | Web | 14. srpna 2017 v 20:18 | Reagovat

Ahoj Sarah! ;)
Souhlasím s Marií a KAY. Povedlo se ti vytvořit zajímavý článek. ;) Marie Antoinetta je opravdu okouzlující mladá dívka. :) To se ti povedlo vystihnout dokonale. :) Já si taky kdysi myslel, že na tom obraze je samotná Marie Terezie, ale na sto procent věřím tobě. ;)
Mám stejný názor jako ostatní - Marie Josefína a Marie Antoniéra jsi jsou velice podobné! :) Velice, kdyby měli stejný věk ve stejnou dobu, tak bych si je pletl. :D I kdybych byl jedné znich otcem. :D Opravdu ten rozdíl mimo šatů a úhlu, tvaru, pohledu,.. :D jsem neviděl. :) Asi bych o sobě neměl psát jaký bych byl otec. :D To se mi moc nemusí oplatit. :D
Moc moc moc moc mně zaujalo to s tím Francouzem. Jak to celé vyřešil ten jiný výtvor. :) Mně se občas líbí myšlenka, že ten svět je propojen. Že i videoklip portugarské písně z roku 1978 má nějakou souvislost s mým batohem. A právě proto by to nikdo netipl. :) Hele redaktori nepíší jen o tom že píší ale zasahují do více objetví. Né moc ale taky. Ono taky není dobré, když by youtubeři mluvili jen o youtuberech. Kovy měl období, kdy vůbec netočil videa na aktuální tématiku. Pořád v něm měl tři roky starou U Haliny v kuchyni - která se už nevysílala. A další ale byly to jen dvě videa. Jinak já jsem samozdřejmně uvítal jakoukoliv podobu Haliny Pawlovské u KOVYho. :D Vždyť ty víš, že já rád Halinu Pawlovskou. :) Dokonce víš, že mám doma vyvěšení její plakát. A že ji mám nad mojí DVD videotékou. :) Halina je jediná z mých favoritů - Halina, Helena Vondráčková, KOVY, Jindřich Žampa. U které mám v pokoji vyvěšený plagát. Heleno, Kovy, Žampíku máte co dohánět. :D Co kecám. Přes všechno mi je jasný, že nejradši mám Jindřicha Žampu.
Smutné že Karlu III. zůstal jen obraz. :( Po večerech či odpolednech a tech dalších částích dne se dívat na to co mohl mít. :/ To mám taky z pořadu Wander na cestách. :D

Pierre Benevault, 1759 - Ten si nejsem jistý osobně kdo z nich tam je. :/ A o to mi příjde ten článek zajímavější! :D Ano e to zajímavý článek ale komu věřit. :/ Přikloním se rozhodně na tvou stranu. :/

Lié Louis Périn-Salbreux - Už v roce 1770 měli ženy výstříh. Dobrýý tah muži ze sedumdesátek! Transčasový placák. A já vždy když píšu: Dávám palec nahorů, Stoupnul jsem si a začal tleskat a pak jsem začal tleskat i nohama,... tak to opravdu dělám. Takže ano. Právě jsem se pokusil o mezičasový placák! :) A taky jsem tleskal nohama. :D
Když má jen jiné oči tak to nemusí být ona :/ ale myslím že si kdysi psala, že se obrazy časem vylepšovali. Tak třeba měli malíři dost barev i později. :)

Páni! Tak ti už máš své svoje vlastní teorie o rodině Marie Terezie. :) To máš dobrý.

Je dobře, že ses rozepsala proč tomu tak je a s tím "protože by to bylo příliš jednoduché!!!" :)

Ten poslední zmíněný obraz za zmínění stál. :)

Celéééééé jsem si to Sarah's history přečetl. :) A stálo mi to za to. !;)

Magicmax :)

PS: Jo a taková menší otázka? :) Vědělas jak se správně píše můj blog a jak moje přezdívka? :) Věřím, že ty bys to zvládla vykoumat. ;) Tak kdybys chtěla či měla zájem, mudila ses, neměla co dělat. :) Tak víš jaká záááhada. :) Tě čeká. ;)

6 Magicmax Magicmax | Web | 14. srpna 2017 v 20:34 | Reagovat

Je dobře, žes ses dokonce zeptala v Hofburgu. :) Určitě se rádi dostali do kontaktu s někým, kdo tomu odvětví fandí/drží palce/zají má se či jak to přesně mám napsat. :) Je moc dobře, že sis založila blog o historii. :) Neznám nikoho jinýho, kdo by ce o to tak aktivně ale hlavně opravdu rád zajímal. Vždyť tu informaci jak hlavně na Schuunbrunu či Hofrfu - už nevím :D se označuje dívka na obrazu jinak než je celkově věrohodnější k dané informaci je právě díky tvému zájmu! :) Člověk by se neměl něk moc nuti do toho aby ho něco bavilo ale využívat toho, že se o něco zajímá či ho baví. Já se dodnes v 18-ti dívám na animáky viz. Wander na cestách a hele! :D K něčemu to bylo! :) To s tou stránkou by ledajaký 11-ti letí kluk nezvládl. :) Víš ale možná zvládl. :) Přece jenom. Když si vzpomenu na to, co já jsem dělal v mých 11-ti. :D :D Áách. :) Možná naše správná cesta nás sama báví tím, že věci po kterých na ní jdeme nás baví a tak nějak prostě cítíme, že tohle Tohle nás chce potkávat v životě a bude se nám to hodit. :) A nebo je drážděna z věcí, které nám někdo nutí. Víš jak se říká že se nám hází pod nohy - tím jsou myšleny překážky ale v mém přirovnání, když někdo neochotně jinému dráždí cestu, tak mu tím něco hází pod nohy. :) To si každý musí na konci rozhodnout sám jestli to či ono stálo za to. :) Schválně jsem musel napsat stálo za to :D a navázat tím na to a ono. :) Teď jen aby tvůj blog navštěvovalo dost lidí aby si to přečetl... však to znáš. :) Věřím, že to tak bude. :) Jo, já tomu/ tobě věřím. :)

7 Hemitson Hemitson | Web | 14. srpna 2017 v 22:49 | Reagovat

U posledního obrazu mi to více  připomíná Marii Amálii Rakouskou- hlavně ty oči a nos. :)

8 Jana Jana | Web | 15. srpna 2017 v 14:05 | Reagovat

Krásný obrazy :) moje layouty budou různé... já je nebudu dělat na objednávku nebo tak :( chci je dělat jen pro zábavu :)

9 DRAK DRAK | Web | 16. srpna 2017 v 13:34 | Reagovat

hmmm, velmi zajímavé!

10 dinosaurss dinosaurss | Web | 17. srpna 2017 v 18:23 | Reagovat

Opravdu moc povedený článek, je skvělé, kolik zajímavých informací se tu člověk může dozvědět. Ty portréty jsou mimořádně povedené.

11 mysteriouswolf mysteriouswolf | Web | 18. srpna 2017 v 8:23 | Reagovat

Zajímavý článek. Moc se mně líbí portréty.

12 Magicmax Magicmax | Web | 20. srpna 2017 v 13:06 | Reagovat

Teď mně napadá. :) Je super myšlenka, že ty podpisy střídáš. Ono už samo o sobě myšlenka mít tam svůj podpis, jako obrázek je vyvedená a to že je navíc hezky provedený, tomu dává něco navíc a ten fakt, že ses rozhodla tam nemít jen jeden podpis na okoukání ale hned několik, to je hezký. :) Až teď si to uvědomuju. Původně jsem si jenom myslel, že by to bylo na obtíž a že to nemá smysl a ani to nemá smysl ale v reálu taktéž není stejný každý podpis. :) I když... možná ten starý Magicmax s tím názor měl něco do sebe. :/

13 Teri Teri | E-mail | Web | 31. srpna 2017 v 18:02 | Reagovat

Tak to mě historie moc nezájimá, ale ráda chodím na Zámky.Jinak oceňuji užitečný blog😂😂

14 Wex Wex | E-mail | Web | 3. září 2017 v 13:08 | Reagovat

Zajímavý článek ☺ Škoda, že autor někam na obraz nenapsal, kdo je ne obraze vyobrazen. Těším se na další tvou tvorbu 😊

15 Občanka Robespierrová Občanka Robespierrová | Web | 13. září 2017 v 18:34 | Reagovat

Zdar, bratrství a úctu Nejvyšší bytosti, občanko Sarah! Již před onými dobami jsem slibovala, že okomentuji Vás nejnovější článek, jak jest vidu, tak k tomu učiniti tento krok jsem se dobrala až dnes. A jako obvykle také musím opakovat to, jak moc obdivuji člověka, který dovede s tak úžasnou estetikou zpracovat odborné téma, čímž tyto "záhadné portréty" jistojistě jsou. Jak jsme v našich pamfletech diskutovaly právě ten mysteriózní obraz občanky Capetové a občanky Marie Josefy, tak jsem se opravdu těšila, až budu mít čas se nad tím do hloubky zamyslet a popravdě po dlouhém zamyšlení vůbec nevím, co si o tom mám myslet a čemu tedy věřit. Je jisté, že tento portrét dámy v modrém vůbec není podobný občance Capetové, jelikož ta měla naprosto jinou fyziognomickou stavbu obličeje a na tom dalším portrétu je ta podoba tohoto obrazu s občankou Marií Josefou jak přes kopírák. Ano, je podivná skutečnost, že by francouzský malíř maloval Marii Josefu na ten talíř, ale zase na druhou stranu proč by ne? Sice byla po smrti, ale třeba k ní mohl mít svůj osobní vztah a proto ji namaloval. V tomto případě si myslím, že nahraje roli, že už nebyla mezi živými. Však vezměme si jako příklad slavný obraz Svoboda vede lid na barikády od Delacroixe, kde lid vede se vztyčenou trikolorou symbol lidu jakobínka Marianne. Byť většina nevzdělanců tvrdí, že tento obraz vznikl během naší věhlasné Velké francouzské revoluce a že jeho autorem je dokonce Jacques-Louis David!!! Skutečnost je však ta, že ho nakreslil Delacroix, ale až v roce 1830, toho si lze všimnout i u toho, jak tam ostatní občané vypadají, žádné bílé paruky ale ani žádné tradiční sankylotské oděvy, nýbrž cylindry, barety a obecně módní styl doby bonapartismu. Jakou to má však souvislost - Delacroix tento obraz namaloval také až asi 35 let po Velké francouzské revoluci, tudíž mi nepřipadá tak výlučné, že by někdo portrétoval někoho až po jeho smrti.

16 snowy-christmas snowy-christmas | E-mail | Web | 23. září 2017 v 12:55 | Reagovat

Skvělý článek. Máš to tu super.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama